Se samotářskými včelami, které nejsou nijak nebezpečné, protože neútočí a ani nebodají, se lidé mohou setkat na území celého Česka. V Čechách jich však je méně, nejhojnější jsou na jihovýchodě Moravy.

„Samotářky“ patří k různým čeledím, mají většinou jen latinská jména a řadí se ke skupinám drvodělek, maltářek, zednic, pískorypek, hedvábnic, maskonosek, ruděnek, čalounic, zdobnic a dalších. Jsou důležitými opylovači, kterých rapidně ubývá nejen v Česku. Přitom na opylování je alespoň částečně závislá naprostá většina planě kvetoucích rostlin, polovina pak úplně.

Martináč hrušňový je kriticky ohrožený a v Česku chráněný zákonem, ale na vhodných stanovištích se může vyskytovat poměrně hojně:

Ne náhodou v letošním roce samotářské včely, zastíněné včelou medonosnou, vyhlásila Česká společnost entomologická (ČSE) hmyzem roku. V krajině totiž podle ní hrají mnohem důležitější ekologickou roli.

Jednotlivé druhy se liší nejen vizuálně, a to jak velikostí, zbarvením nebo kresbou, ale i způsobem života. „Včely hnízdí na nejrůznějším podkladu. Jedny ve štěrbinách či pod převisy, jiné si vyhrabávají chodbičky do sypké a holé půdy. Některé zednice dokonce hnízdí v ulitách plžů. Další druhy včel pak hnízdí ve stéblech a dutých stoncích nebo chodbách ve dřevě,“ uvedli zástupci společnosti na svém webu.

Bydlení pro včely

Pokud se člověk rozhodne připravit hmyzí hotel, budou včely vyhledávat dutinky i v něm. Ideální je do hotelu umístit polínka s vyvrtanými dírkami o průměru alespoň 10 milimetrů, ale i další přírodní materiál, jako jsou šišky, suché rostliny, dutá stébla či kusy kůry.

„Samotářské včely žijí sice jakoby v koloniích, ale ne v rojích jako včela medonosná. Každá dírka je jedna rodina. Samička do dutinky na konci chodbičky nanosí pyl, který vystačí pro výživu larvy a pak naklade na potravu vajíčko. Larva všechno sní, vyroste, zakuklí se a vyleze jako dospělec. Po oplození žije samotářsky, zimu přečkává schovaná ve strnulém stavu, na jaře zase založí hnízdo,“ popsal Výzkumný ústav včelařský.

Nečekaný rekordman. Roháč je mezi brouky obrem:

Hmyzí hotely se v posledních letech staly v Česku trendem. Řada lidí si je vyrábí, ale také se prodávají třeba v hobbymarketech. Nalézt je lze v zahradách, na balkonech, ale také u některých turistických stezek či v lesích.

Dosud entomologové nezjišťovali, kolik hmyzích hotelů se na našem území zhruba nachází, kde jsou a ani zda jsou vyplněny materiálem, který je pro hnízdění samotářských včel vhodný. To se nyní změnilo. V polovině března začala ČSE s jejich sčítáním. Lidé mohou vyplnit formulář, který najdou na www.entospol.cz/hotely. Data o rozmístění a vhodnosti hmyzích hotelů v Česku bude ČSE následně vyhodnocovat.

Největší včela
Úplně největší včelou v Česku je drvodělka velká, která dorůstá velikosti až tří centimetrů. Žijí u nás také drvodělka fialová nebo malá. Drvodělky poznáme na první pohled, jsou velké a nápadně kovově lesklé. Robustním tělem připomínají spíše čmeláky.