Případ hodně rezonuje na sociálních sítích. Lidé záchranné stanici a vlkovi vyjadřují hlavně podporu, ozývají se ale poměrně dost také hlasy, že chování vlka neodpovídá divoké šelmě a je to kříženec nebo vlk z „domácího“ chovu. Souhlasíte s tím?
Vlk není ani krotký, ani odchovaný doma. A ani kříženec. Jedná se o divokého čistokrevného vlka, což jistě potvrdí laboratorní vyšetření DNA.

Vlk se ale opravdu nechal vzít do náruče..
Pokud je mi známo, chovají se takto jen mláďata, která se dostanou do beznadějné situace, což je i případ vlka z Bublavy. Podobné případy takového chování jsou známy i z jiných zemí, například z Itálie či Estonska. Jsou natočené i videozáznamy, kdy došlo k záchraně vlka z řeky. Choval se tak krotce, že ho zachránci považovali za psa. V aktuálním případě se navíc lékaři domnívají, že vlk prodělal otřes mozku, má neurotické potíže.

Při kontaktu s člověkem zvířata nemusí být asi vždy agresivní…
Ne, v říši zvířat není podobné chování až tak neobvyklé. Někteří živočichové se v ohrožení života k nebezpečí „staví mrtvá“. Příkladem je třeba luňák.

Jak odhadujete, že se bude život bublavského vlka odvíjet dál?
O tom, zda vlk může zpět do přírody, rozhodnou zvěrolékaři a pracovníci záchranné stanice. Ti vidí případ zblízka a mohou ho posoudit. Pokud bude vlk zcela vyléčen a v kondici, lze jej vypustit.

Čeká ho pak život v osamění? Vlk samotář?
Nemusí. Smečka se navzájem pozná i po mnoha měsících, dokonce i po letech. V záchranné stanici v Itálii měli před pár lety hodně podobný případ. Osmiměsíční štěně srazilo auto, utrpělo vážná poranění. Po několikaměsíční léčbě, operacích a rekonvalescenci mohl být tento vlk úspěšně navrácen do přírody. Jeho další pohyb zdokumentovaly vysílačky.

Pokud už vlci zpátky do přírody nemohou, jak bychom se o ně měli postarat?
Nedoporučovala bych zoo a úplně zavrhuji soukromý chov. Pokud se vlk vypustit nedá, měl by zůstat v záchranné stanici.

Vlk obývá obrovská teritoria. Bude to asi náročné na technické zázemí…
Výběh musí být prostorný a nesmí se zapomenout na dostatek soukromí a další možnosti, kde se vlk bude moci schovat, pokud bude mít strach. Po vyléčení se musí počítat s tím, že nabyde opět své plachosti. Proto je potřeba vše dobře promyslet a výběh rozumně naplánovat.

Tanja Askani (*1962)
close Tanja Askani. Dvacet let se rodačka z Ostravy  v Německu stará o vlky. info Zdroj: Deník/Miroslav Kucej zoom_in Tanja Askani. Třicet let se rodačka z Ostravy v Německu stará o vlky
- Rodačka z Ostravy žije více než tři desítky let v Německu, kde svůj profesní život zasvětila odborné práci s vlky.

- Odchovala desítky handicapovaných mláďat.

- Zkušenosti a zážitky s nimi zúročila jako autorka několika knih.