Ryby hořavky jsou hojně rozšířené ve východní Asii, především v Číně a v Japonsku a parazitují mlže. Jikry a embrya hořavek tráví v žaberním aparátu svých hostitelů první týdny života. K vylíhnutí z jikry dochází velmi rychle, a to už po jednom či dvou dnech po nakladení.

Drobná rybka by dokázala přehlušit i slona. Více v textu:

A právě v prvních hodinách vývoje embryo dokáže předvést unikátní přemet. Dosud se taková schopnost nepodařila zjistit u žádného jiného druhu obratlovce. „Při tomto pohybu se embryo obtočí kolem žloutkového váčku hlavovou částí vpřed a prorazí vaječné obaly na druhé straně, což mu umožní, aby se v žaberním aparátu mlže bezpečně zachytilo. Po vylíhnutí navíc na žloutkovém váčku narostou kotvičky, které zachycení embrya ještě dále vylepší,“ vysvětlil vedoucí výzkumné skupiny evoluční ekologie ryb Martin Reichard z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

Parazitují na mlžích

close Schéma vývoje embrya hořavky od jeho nakladení až po vylíhnutí. Na schématu je vidět přemet vpřed a tvorba kotvičky na žloutkovém váčku. Celý přemet trvá asi 30 hodin. info Zdroj: se svolením Akademie věd České republiky zoom_in Schéma vývoje embrya hořavky od jeho nakladení až po vylíhnutí. Na schématu je vidět přemet vpřed a tvorba kotvičky na žloutkovém váčku. Celý přemet trvá asi 30 hodin Tato schopnost zaručí, že embryo, které má díky žloutkovému váčku tvar šípu, je správně umístěné tak, aby odolávalo vodnímu proudění, kterým si mlž proplachuje žábry. „Jde o pozoruhodný příklad toho, jak přírodní výběr formuje už velmi raný vývoj obratlovců,“ doplnil Reichard.

Mlži se tomu, aby se stali hostiteli parazitů, pochopitelně brání. Pokud by embryo přemet neudělalo, vylíhlo by se na nesprávné straně jikry. Nestihlo by se tak uchytit, a proud vody, jímž si škeble omývají žábry, by jej odnesl z bezpečného úkrytu pryč.

Zvířecí říše umí překvapit. Podívejte se:

Hořavky jsou drobné rybky z čeledi kaprovití, mají vysoké zploštělé tělo. Výskyt ryby je podmíněný výskytem mlžů, kteří rybě slouží k rozmnožování. Sameček si vytvoří vhodné teritorium, které si chrání, a láká do něj samičku ke tření.

V době tření se u samiček vytváří kladélko, které může dosáhnout délky až pět centimetrů. Tím samička vpraví dozrálé jikry do prostoru vnitřních žaber škeble. Poté sameček nad dýchacím otvorem škeble vypustí mlíčí a jikry oplodní. Hořavky se rozmnožují až dvakrát do roka. První výtěr je většinou v březnu a druhý v dubnu nebo v srpnu.