Martináč hrušňový je nápadný noční motýl vyskytující se v jižní Evropě, na severu Afriky a některých oblastech Asie. Ve střední Evropě na něj můžeme narazit na jižním Slovensku, ale vzácně také na jižní Moravě. Někteří lidé martináče pozorovali také v severnějších částech Moravy, to je ale raritou. Jeho počty se v přírodě snižují vlivem chemizace životního prostředí.

„Martináč se vyskytuje na různých lesostepních biotopech, na okrajích světlých lesů, starých sadech, ale i v parcích, zahradách a v okolí měst. Létá za soumraku a po setmění od konce března do srpna. Přes den sedí na kmenech stromů nebo také na zdech domů,“ informuje web Natura Bohemica. Dospělci potravu nepřijímají, páření probíhá hlavně v noci.

Nečekaný rekordman. Roháč je mezi brouky obrem:

Samce od samice lze dobře rozeznat podle tykadel. U samců jsou dlouhá a zpeřená a připomínají tak kapradiny. Samičky moc nelétají, spíše někde sedí a vylučují feromony, díky nimž si je samci najdou i na dálku několika kilometrů. Život dospělců je velmi krátký, maximálně pět dní.

Pozoruhodné jsou i housenky tohoto motýla. Ty zaujmou svým pestrým zbarvením i velikostí. Housenky totiž těsně před zakuklením dorůstají až do 12 centimetrů a váží i 15 gramů.

close Martináč hrušňový info Zdroj: Shutterstock zoom_in Martináč hrušňový

Od května do července žijí na ovocných stromech, jako jsou, jak již druhové jméno motýla napovídá, hrušně, ale také třeba jabloně, trnky, meruňky nebo třešně. Spatřit je ale můžeme i na ořešáku královském nebo jasanu.

Kuklí se v hustém hruškovitém kokonu na kmeni stromů nebo mezi větvemi.

Další velcí motýli v Česku

Druhým největším motýlem v Česku je noční motýl lišaj oleandrový s rozpětím křídel až 13 centimetrů. Ten se však běžně vyskytuje v subtropických a tropických oblastech. Předpokládá se, že jedinci do Česka pouze zalétli z jihu, jde totiž o tažného motýla. Pomyslné třetí místo u nás obsazuje s velikostí až 11,5 centimetru proslulý lišaj smrtihlav.

Piják lužní je nebezpečnější než klíště. Jak jej poznat:

Noční motýli jsou obecně mnohem početnější než motýli denní, ale také mnohem větší. Zřejmě největším denním druhem motýla v Česku je ohrožený bělopásek topolový, rozpětí jeho křídel dosahuje osmi centimetrů.

V těsném závěsu následují hned tři druhy motýlů s rozpětím křídel až 7,5 centimetru, a to kriticky ohrožený jasoň červenooký, babočka osiková a ohrožený otakárek fenyklový.

Rok motýlů
close Babočka admirál (Vanessa atalanta). info Zdroj: Deník/Topi Pigula zoom_in Babočka admirál (Vanessa atalanta)

Český svaz ochránců přírody vyhlásil rok 2024 Rokem motýlů. „Po celé České republice se budou konat zajímavé aktivity, díky kterým se veřejnost dozví více o této pozoruhodné skupině hmyzu i o možnostech jejich ochrany,“ uvedl Jan Moravec z ČSOP. Aktualizovaný kalendář akcí najdete ZDE.

Kromě toho, že řada druhů motýlů je atraktivní a louka plná motýlů je pro mnoho lidí symbolem přírody, motýli mají ve spleti složitých vztahů mezi různými rostlinami a živočichy velmi důležitou roli. „Jsou významnými opylovači, pro některé skupiny rostlin, například s dlouhými trubkovitými květy, vůbec těmi nejvýznamnějšími. Zároveň jsou motýli, a především jejich housenky, důležitou složkou potravy pro řadu dalších živočichů, mimo jiné ptáků. Bez motýlů by tak příroda přestala fungovat,“ vysvětlil Moravec.

Tematické roky vyhlašuje ČSOP již od roku 2020. Jejich cílem je upozornit veřejnost na ohrožení konkrétní skupiny rostlin či živočichů a vyzvat ji k zapojení do její ochrany. Po orchidejích, vážkách, netopýrech a koniklecích jsou tedy letos na řadě motýli.