Medvědy jsme vyhubili. Přicházejí jen na návštěvu

Víkendový kondiční běh se změnil v malé drama, když běžec uviděl medvěda. Šelma, kterou zahlédl v lesním porostu poblíž zlínského Kudlova, naštěstí neměla agresivní sklony.

„Událost oznámil muž, který si byl zaběhat a medvěda spatřil poblíž žluté turistické trasy na ulici Březovská. Podle něj se jednalo o dospělého jedince bez mláďat a známek zjevného poranění, který následně odběhl východním směrem,“ uvedla zlínská městská policie v sobotu 11. května na svém webu.

Podle nalezených stop se hmotnost medvěda odhaduje asi na 200 kilogramů. Na Moravu přiběhl ze Slovenska, a tam se také krátce na to vrátil.


Nahrává se anketa ...

Ačkoliv na sousedním Slovensku se množství medvědů odhaduje asi na 1300 zvířat, v Česku se objevují jen výjimečně. Na našem území byli vyhubeni v 19. století.

„Od 70. let 20. století přicházejí ze slovenských Karpat a pohybují se převážně na Moravě a ve Slezsku, především v Beskydech, kde se nepravidelně vyskytuje pouze jeden až několik málo jedinců,“ informuje server Šelmy.

Podle serveru Evropu obývá asi 50 tisíc medvědů, z nich plné tři čtvrtiny žijí v Rusku, ostatní především ve Skandinávii, Pobaltí, v Karpatech, na Balkáně, v Dinárech a Alpách, izolované populace se nacházejí na Pyrenejském a Apeninském poloostrově.

15 faktů o medvědech:

| Video: Youtube

Severský obr v Krkonoších

Ještě větším překvapením než medvěd na Zlínsku byl los v Krkonoších. „Na tísňové lince Správy KRNAP jsme včera přijali opakovaná hlášení o pozorování potulujícího se losa evropského v okolí východokrkonošského Žacléře. Jedná se o druh, který zde byl doma a člověk jej v minulosti vyhubil,“ uvedl 6. května web Správy KRNAP.

Los evropský je největší zástupce čeledi jelenovitých. Až do 15. století žil i ve střední Evropě, ale pak byl vyhuben. Dospělý samec může vážit 350 – 450 kilogramů a dosahovat výšky přes dva metry.

„Je předčasné spekulovat o tom, zda se losi v Krkonoších usadí natrvalo, nebo zda pouze migrují. Každopádně to je dobrá zpráva o stavu naší přírody,“ uvedl ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch.

Los není pro člověka nebezpečný. „Jde o plaché zvíře, které stejně jako jiní živočichové může být agresivní, ale zpravidla jen když člověk ohrožuje mláďata v přítomnosti matky,“ upozorňuje Správa KRNAP.

Zavilý šakal se objevuje na Pálavě

Zatímco los k nám přišel ze severu, další zajímavé zvíře k nám přiběhlo z jihu. Setkání se šakalem by člověk předpokládal spíše v jižních a exotičtějších zemích, stále častěji je však k vidění například v oblasti jihomoravské Pálavy.

Poprvé se zde objevil v roce 2004, a od té doby byl jeho pohyb v těchto místech zaznamenán ještě několikrát, podruhé o šest let později. „Mezi katastry obcí Klobouky u Brna a Morkůvky na Břeclavsku byl 26. prosince 2010 nalezen uhynulý samec šakala obecného. Jedná se o druhý dokladovaný nález této šelmy v České republice,“ uvedl server Myslivost.

Setkání se šakalem však stále zůstáva raritou. Podle přírodovědců k nám tato zvířata přicházejí zřejmě z Balkánu, ale jejich výskyt je už několik desítek let prokázán i na jižním Slovensku. Šakal vypadá jako malý vlk a lidé by si ho mohli splést i s liškou - šakal má však kratší ocas.

close Sup hnědý patří mezi ohrožené druhy. info Zdroj: se souhlasem Pavla Štěpánka zoom_in Sup hnědý patří mezi ohrožené druhy.

Vzácný sup s vysílačkou

Pálava se zřejmě stává oblibenou destinací cizokrajných zvířat. V březnu nad ní totiž kroužil sup. Omyl je vyloučen – šlo totiž o ptáka s vysílačkou, takže jeho pohyb byl sledován, a navíc se ho podařilo i vyfotografovat.

Samice supa hnědého, která dostala jméno Fremuth pochází ze Španělska, odkud se před dvěma lety dostala do Bulharska, aby podpořila populaci supů v pohoří Stará Planina. Fremuth dostala satelitní vysílačku a od svého vypuštění v červenci 2022 nalétala už více než 19 tisíc kilometrů.

Od 28. února letošního roku se pták zdržoval v okolí Vídně, kde jej zaznamenaly desítky pozorovatelů. „V neděli 3. března se přesunul sup na Pálavu a přenocoval v Milovickém lese v oboře Bulhary,“ sdělil Deníku ornitolog David Horal. Další den se pohyboval v oblasti Pálavy a noc strávil v okolí Trenčína.

Sup hnědý, který patří mezi ohrožené druhy, je majestátní pták – jeho rozpětí křídel dosahuje téměř tří metrů. „Supi plní v přírodě úlohu jakési zdravotní policie – létají nad krajinou a svým dokonalým zrakem pátrají po zdechlinách zvířat, kterými se živí, a tím je pomáhají odklízet. Zužitkují je tak dokonale, že zbudou jen kosti, a nedělá jim problém ani zahnilé maso, které jiná zvířata žrát nemohou,“ píše web Zoo Praha.

Lososi se vracejí pomalu

Máte rádi lososa? Pak víte, že jde o pochoutku, která se k nám musí dovážet. Kdysi však lososi bývali tak běžnou součástí českého jídelníčku, že se recepty na jejich úpravu objevily i v kuchařce slavné Magdaleny Dobromily Rettigové.

Tyto krásné a chutné ryby plavaly v Ohři, Orlici, Vltavě či Otavě, ale pak zcela vymizely. Lososi jsou totiž tažné ryby s poměrně komplikovaným životním cyklem, které z dalekých moří táhnou proti proudu řek až na vzdálená trdliště na horních tocích.

Nejdříve se lososi vrátili do říček Kamenice a Lachsbach v Českém a Saském Švýcarsku, později se  podařilo prosadit stavby rybích přechodů na Kamenici, Ploučnici, Ohři a Labi. Projekt je náročný na finance i práci a potýká se s řadou problémů, včetně některých neukázněných rybářů. Přesto i nadále pokračuje.

I když po cestě dokážou překonávat neuvěřitelné překážky, na některé prostě nestačí. Jsou to právě ty, které budují lidé.

„Posledním zásahem na českém území byla výstavba zdymadla ve Střekově v Ústí nad Labem v roce 1936. Tato stavba zcela znemožnila tah lososů do českých řek,“ vysvětluje web Českého rybářského svazu. Lososům navíc nesvědčilo ani stoupající znečištění řek.

V roce 1997 navázal Český rybářský svaz spolupráci s Německým rybářským svazem, aby společně vrátily lososa do povodí Labe. Cílem projektu Losos 2000 je vytvořit v českých řekách stabilní a na umělém vysazování nezávislou populaci.

close Kočka divoká zachycená v CHKO Křivoklátsko. info Zdroj: se souhlaasem AOPK ČR zoom_in Kočka divoká zachycená v CHKO Křivoklátsko.

Kočka divoká je chráněná

Kočka u nás není ničím zvláštním. Zcela jinak je to ovšem s kočkou divokou. Tato krásná šelma u nás byla vyhubena už na přelomu 18. a 19. století. Jedním z důvodů byla zřejmě přeměna českých lesů na smrkové monokultury, intenzivní lesnické hospodaření a lov. V posledních letech však záběry z fotopastí naznačují, že se kočka divoká vrací do své domoviny.

Dnes žije hlavně v lesích na moravsko-slovenském pomezí, několik koček se objevuje na Šumavě a v Českém lese. V poslední době se podle přírodovědců jejich populace stabilně vyskytuje v Doupovských horách, a podle Deníku nedávno kočky divoké zachytily fotopasti v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.

Kočka divoká se podobá svým zdomácnělým příbuzným. Je však větší a podstatně zavalitější: váží až osm kilogramů. Je chráněným druhem a je klasifikována jako kriticky ohrožená, takže se nesmí střílet ani hubit jiným způsobem.

Rys umí i plavat

Další nádhernou kočkovitou šelmou, kterou jsme z naší přírody kdysi vyhnali, je rys ostrovid. „ Po dlouhou dobu byl rys velmi oceňovanou trofejí a byl považován i za škůdce v lese,“ vysvětluje portál Národního parku Šumava.

Délka jeho těla dosahuje 70 až 120 centimetrů, výška v kohoutku je 50 až 70 centimetrů, má krátký a jakoby uťatý ocas. Jeho hmotnost bývá nejčastěji okolo 20 kilogramů. Rys ostrovid je největší kočkovitou šelmou v Evropě. K jeho zajímavým schopnostem patří plavání.

V České republice žijí v současnosti pouze dvě stálé populace rysa. První populace pobývá v Beskydech a sousedních Javorníkách. Loni se odhadovalo, že se tam vyskytuje deset až 15 dospělých rysů. Druhá populace žije na Šumavě a v okolí. Podle odhadu se tam loni pohybovalo asi 120 dospělých rysů. Občas můžeme rysa zaznamenat i v jiných oblastech.

Nádherné orly hubí otrávené návnady

Mezi zvířata, která byla na našem území kdysi vyhubena, ale dnes se k nám úspěšně vracejí, patří vzácný a chráněný orel mořský. Je to největší evropský dravec a zároveň největší orel žijící v Česku. Rozpětí jeho křídel dosahuje až 2,5 metru.

„Druhový název orla mořského je zavádějící, vyskytuje se totiž spíše než v blízkosti moří v oblastech rybníků, velkých jezer a řek na celé severní polokouli, kromě Ameriky,“ upozorňuje web Zoo Liberec

Orli mořští hnízdili na našem území poměrně běžně až do 19. století. Kvůli pronásledování lidmi u nás však postupně přestali hnízdit a jejich poslední hnízdiště zanikla ve 20. letech minulého století. Svůj pobyt u nás pak na dlouhou dobu omezili pouze na zimování.

Návratu orla mořského do české přírody začali v 70. letech minulého století pomáhat ochránci přírody. V letech 1978–1985 bylo v Česku vypuštěno devět orlů mořských, kteří byli odchováni v zajetí. Společně se zimujícími orly, vytvořili základ pro páry, které začaly hnízdit v jižních Čechách.

„Populace orlů mořských se v České republice v posledních letech rozšiřuje. Za posledních 20 let víme o zhruba stovce párů,“ řekl Deníku ornitolog Marek Haluzík.

Tito nádherní dravci začali v poslední době hnízdit dokonce i na Karvinsku, jehož příroda se zotavuje po dlouholeté devastující těžbě uhlí.

I když se orlové mořští živí převážně uhynulými zvířaty, některým lidem zřejmě jejich existence velmi vadí a snaží se je hubit. V současné době tyto dravce ohrožují zejména otrávené návnady. „Takovouto krutou a barbarskou smrtí u nás uhynou stovky dravých ptáků ročně,“ upozorňuje web Česká krajina.

Orel mořský

Vlk není oblíbený ani dnes

Vlk je zvíře opředené řadou mýtů. Jako velmi kruté stvoření ho známe i z pohádek. „Vlk evropský byl u nás běžným zvířetem až do konce 17. století. Intenzivněji se začal lovit zhruba od poloviny 17. století a jeho početnost výrazně klesala asi od začátku 18. století, až byla původní populace zcela vyhubena,“ uvádí portál Myslivost.

V posledních letech se ochranáři radují z návratu vlků do české přírody, ale reakce na život v blízkosti vlčích smeček nejsou jen kladné. Stěžují si jak chovatelé ovcí, jejichž stáda se stávají cílem vlčích útoků, tak myslivci.

Kde se dnes můžeme setkat s vlky? „Kromě smečky v Ralsku, která představuje jediné vnitrozemské teritorium, se vlci vyskytují především v pohraničí – na Šumavě, v Českém lese, Krušných horách, v Českém Švýcarsku a Lužických horách, Českém středohoří i Jizerských horách, dále na Broumovsku, v Beskydech a Bílých Karpatech,“ informuje Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.

Ohrožený motýl od Dunaje přiletěl do Čech

Česko navštěvují také motýli, kteří kteří tady nejsou tak úplně doma. Před dvěma lety byl takový druh nalezen v Českém lese. Podle přírodovědců jde o první geneticky potvrzený nález kriticky ohroženého hnědáska podunajského na území celých Čech.

„Doposud se předpokládalo, že se tento druh v ČR vyskytuje pouze v lesostepích jižní Moravy. Současný nález z Českého lesa tak lze považovat za senzaci,“ řekla tehdy Deníku zooložka Zuzana Blažková.

Zajímáte se o zvířata a jejich život? Další zajímavé články věnující se světu zvířat najdete v sekci související články pod tímto textem.