Sídlo a laboratoř mají výzkumníci v Krušných horách, v obci Klíny. Když vejde člověk do dřevěné přístavby u horské chaty, která jako slouží jako laboratoř, zarazí ho počet sklenic, které jsou vyskládané v regálech. „To jsou všechno vzorky, na kterých psi cvičíme,“ vysvětluje Gustav Hotový a otevírá jednu ze zatím do regálu nezařazených sklenic.

Vytahuje smotek kompresní gázy. „Ta se přikládá na klíční kost nebo na jinou horní část trupu, kde se dvacet minut ponechá,“ vysvětluje. Covidem nakažený člověk totiž, jak výzkumníci zjistili, vylučuje pro psy silný pach. „Speciálně vycvičený pes poté pomocí přičichnutí k testovanému materiálu zjistí, zda je daný člověk pozitivní, či negativní,“ doplňuje Hotový.

Na rase psa nezáleží

Pandemie přišla náhle, nikdo s ní nepočítal a stejně, jako se za pochodu vyvíjí léčba a vakcinace, postupuje od píky i výcvik psů. „Psi, které jsme vycvičili, se s covidem poprvé setkali u nás,“ říká Gustav Hotový. Nejedná se tedy o žádné specialisty a ani se nedá říct, že některé plemeno má pro detekování covidu zvlášť vlohy.

Kolem laboratoře se teď prohání malý münsterlandský ohař a jagdteriér, tedy lovecká plemena se zvlášť vyvinutým čichem. Podle Hotového ale nejlepších výsledků zatím dosahoval knírač. „Byla to otázka maximálně čtrnácti dní, než pes začal spolehlivě rozeznávat negativní a pozitivní vzorky,“ prozrazuje Hotový.

Víte, že? Unikátní anketa Deníku končí. Je tu poslední šance, jak poslat politikům vzkaz Zjistěte více o Deníku

Samotný odběr vzorků je neinvazivní a velmi rychlý. Pes vejde do místnosti a díky výcviku rychle detekuje člověka, který je nakažený. „Ostatních si nevšímá,“ doplňuje další členka týmu Lenka. Předvádí názornou ukázku na své fence jagdteriéra.

„Do jednoho z těch komínů dám vzorek. Pes bude mít u komínu se vzorkem úplně jinou reakci než u toho zbytku,“ vysvětluje kynoložka a v druhé části laboratoře, která vypadá spíš jako tělocvična, dává vzorek do připravené konstrukce. Tu pečlivě zavírá.

Za moment už odpoutává fenku z vodítka a povelem „Hledej“ ji pouští do akce. Fenka nezaváhá a čmuchá. Během pár vteřin začne tiché zvíře štěkat, vyskakovat a téměř metat kotrmelce. Zvířecí čich se nemýlí, trenérka otevírá poklop komína a vyndává smotek gázy. „Ten už víckrát nepoužijeme, pes pokaždé zkouší na novém,“ vysvětluje.

Vzorky od nemocnic

Vzorky, které mají výzkumníci k dispozici, získávají od dobrovolníků i z nemocnic. „V projektu nám pomáhá třeba nemocnice v Olomouci, která nám poskytla asi 250 vzorků. A také Fakultní Thomayerova nemocnice, praktičtí lékaři a nezbytná je i spolupráce s Červeným křížem, který nám pomáhá s logistikou a převozem vzorků,“ popisuje Hotový.

Přestože detekování covidu psy zatím není legislativně postavené na stejnou úroveň jako PCR či antigenní testy, podle výzkumníků za metodami nijak nezaostává. „Psi jsou schopní detekovat přítomnost viru u člověka s přesností 95 procent,“ vypočítává Hotový. Výhodou metody je snadný odběr vzorků, v podstatě se nekoná. Pes očichá člověka a rychle ví, kolik uhodilo. „Je to metoda vhodná například pro školská zařízení nebo domovy pro seniory. Je několikanásobně rychlejší,“ říká Gustav Hotový.

Je třeba povolení

Nezisková organizace Search and Rescue Czech Republic chce získat povolení státu k využívání této metody naostro „Disponujeme laboratorním zázemím, máme prokazatelné výsledky, podložené detailní evidencí výcviku a daty, na kterých stavíme výzkum. Naším hlavním cílem zůstává dokončení studie, která cílí na výcvik psů pro detekci virů, navíc nejen pro současnou pandemii, ale i pro identifikaci dalších onemocnění v budoucnu,“ zmiňuje přínosy Gustav Hotový.

Testování se psy je navíc i levnější, než dosud využívané metody. Cena jedné odběrové sady je 50 korun, další náklady jsou variabilní. „Pokud by se tímto způsobem rozhodla testovat státní instituce, například Policie České republiky, může využít stávající kapacity a testovat tisíce vzorků s minimálními náklady. Pokud by se rozhodl tuto metodu využít komerční subjekt, mohla by se cena oproti antigenním testům zvýšit, ale hlavní výhodou zůstává vysoká spolehlivost,“ upřesňuje Hotový.

Partnery zatím nenašli kynologové u státních institucí, ale u výrobců krmiv pro zvířata značky Brit. „V naší společnosti plánujeme testovat zaměstnance za pomoci speciálně vycvičených psů již brzy, samozřejmě stále v kombinaci s antigenními testy. Jakmile bude udělena výjimka na testování pomocí psů, zavedeme ho u nás do rutinní praxe v co nejkratší možné době,“ říká Karolína Čápová, ředitelka vývoje produktů ve společnosti VAFO.