Podle Heleny Petákové z tiskového oddělení pražské zoo první stabilnější sněhová pokrývka udělala radost například takinům indickým – mohutným kopytníkům, kteří jsou zvyklí žít v drsných horských podmínkách.

„K dalším velice odolným zvířatům patří vlci eurasijští. Ti ani v nejchladnějším období roku nevyužívají možnosti chodit do vnitřní expozice. Stačí jim vyhrabaný mělký pelech, v němž zůstávají i přes noc. Na sněhu návštěvníci běžně uvidí například také jeleny bělohubé, které hustá srst dokonale chrání před chladem, či společenské medvídkovité šelmy nosály bělohubé,“ uvedla Petáková v tiskové zprávě.

Zajímavý přístup mají k zimnímu počasí sloni indičtí. Suchý mráz jim nevadí, ale ve vlhku, větru či sněhové vánici je chovatelé ven nepouštějí, aby nepromrzli. Na páteční bílou pokrývku nejdřív překvapeně hleděli. „Chvíli postávali ve vchodu do pavilonu, pak ale vyběhli ven a začali se sněhem pohazovat. Slonice Shanti dokonce umí chobotem vytvořit sněhové koule,“ prozradil vrchní chovatel slonů Martin Kristen.

To tygrům malajským Wanitě a Bulanovi stačí oblíbené míče, které dostali před Vánocemi od lidí. Ve sněhu s nim dovádějí a honí se. Velké kočkovité šelmy mají po celou zimu možnost volného průchodu z vnitřních do venkovních prostor. Záleží tedy na nich, zda a na jak dlouho půjdou ven. „Tygři chodí do venkovního výběhu pravidelně, jen v něm tráví pochopitelně kratší dobu než v létě,“ tvrdí vrchní chovatelka šelem Věra Makovská.