Ona, stejně jako další ocenění, loni darovala krvetvorné buňky pacientovi s leukémií. Když Zuzaně Fouskové zazvonil telefon a zazněla otázka, jestli je ochotná pomoci, rozklepala se. Dnes už na to ale vzpomíná s úsměvem, dobrým pocitem a přesvědčením, že by do toho šla znovu.

Následovaly další testy a telefonát 

V registru byla tehdy krátce. Vstoupila do něj zhruba před třemi lety, když byla se synem na mateřské a krátila si čas surfováním po internetu. „Pořád jsem koukala po internetu," vzpomíná se smíchem. Natolik ji upoutal příběh dárce, že začala zjišťovat, kde se může zaregistrovat. A brzy už jela na odběr krve do Ústí nad Orlicí.

A pak přišel telefonát z hemato-onkologického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni. Následovaly další testy… a pak další telefonát. Zuzana byla ideální dárkyně. „Měla jsem strach," přiznává. Empatie a osobní statečnost ale byly silnější, překonala strach a absolvovala odběr v Plzni. „Sestřičky byly milé, nebolelo to," popisuje Zuzana, která pracuje jako dělnice, a dodává to podstatné: „Veškerou bolest převáží dobrý pocit z toho, že někomu můžete zachránit život."