Přízeň lidí

V prvních dnech po povodních 2002 to podle Fejka vypadalo, že se zahrada z té rány už nezmátoří. Rozhodující ale prý byla přízeň lidí. „Hlavně návštěvníci zoo zachránili tím, že dali najevo, že pro ně má smysl. Skutečně totiž hrozilo, že polovina zoo se uzavře. Jen v dálce se tehdy krčil optimistický plán,“ řekl ředitel. Lidé začali nabízet pomoc okamžitě poté, co voda opadla. Přihlásilo se jich šest stovek a tři týdny pomáhali dostat zahradu z toho nejtěžšího. „Jen proto jsme mohli už 7. září opět otevřít,“ konstatoval Fejk.

Lidé také vybrali na pomoc třicet milionů korun. „To pro nás mělo stejnou váhu jako peníze z magistrátu,“ podotkl Fejk. Město přispělo na obnovu zahrady 170 miliony a zhruba stejnou částku investovalo do rozestavěného pavilonu Indonéské džungle. Celkem se v zoo po povodních prostavělo okolo půl miliardy korun, za které se zrekonstruovalo nebo postavilo 45 objektů.

Velkým štěstím také bylo, že se podařilo zoo tři roky před povodněmi pojistit. Nikdy předtím pojištěna nebyla. „Dva roky trvalo, než se našel mustr, jak to udělat. A vyplatilo se to. Zaplatili jsme za rok milion a na pojistném jsme dostali zpátky 163 milionů. Pojišťovna nás ale rok a půl zkoumala. Nedovolila si nás ale ošulit, protože jsme měli obrovskou důvěru veřejnosti a velkou přízeň lidí,“ řekl Fejk.

Mají už zvířata vyhráno?

Kdyby se na zahradu přivalila opět velká voda, zalila by ji stejně. Stejně jako před pěti lety bude jedinou ochranou val proti pětadvacetileté, a ne tisícileté vodě.

„Ve spodní části je proto areál Vodní svět, který by voda neměla poškodit, zvířata jsou na ni zvyklá a dají se snadno evakuovat,“ míní ředitel.

Se slony a hrochy by ale zatím byl stejný problém. „To je poslední úkol, přestěhovat slony a hrochy do jiných pavilonů. Už se projektují a v roce 2010 by se tam měla zvířata přesunout,“ dodal Fejk. Jejich výstavba přijde na 300 milionů korun.

Čtěte dále související článek ZDE