Kvakoši noční jsou na území pražské zoologické zahrady již od roku 1936 a dlouho se o jejich cestách na jih vědělo jen z knih. I proto přišel v loňském roce nápad pouť těchto malých volavek sledovat.

Tisíce lidí navštívili 6. července pražskou zoo. tučňáci
OBRAZEM: Pražská zoo nabízí mobilní elektronickou vstupenku

Cesta byla dlouhá čtyři a půl tisíce kilometrů

Vzniklo tak zajímavé svědectví o jejich cestě, během které byl jeden z ptáků první den ještě v Praze a druhý již u italských Benátek. Za noc uletěl 500 km a pokračoval dále přes Sardinii do Alžírska a než uplynulo 24 hodin, měl za sebou přes 1000 km i přelet přes Saharu.

Cesta z Troji do zimoviště v Mali, dlouhá čtyři a půl tisíce kilometrů, mu trvala jen pět dnů  a nocí. Během své poutě letěl rychlostí kolem 100 km/h. Další dva kvakoši byli dokonce při cestě do Afriky ještě rychlejší a poslední, čtvrtý zamířil do Saudské Arábie.

Ředitel zoo byl iniciátorem projektu 

„Pro nás bylo fascinující sledovat jejich cestu na jih i návrat zpět. Tento rok v tom budeme pokračovat a satelitními vysílačkami jsme označili další dva kvakoše,“ říká Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha, a doplňuje: „Pro mě je to srdcová záležitost, jelikož letos je to 20 let od zahájení Africké odysey, která tehdy sledovala za pomoci satelitů migraci čápů černých z České republiky do afrických zimovišť a zpět.“

Právě Miroslav Bobek byl iniciátorem a také řadu let organizátorem zmíněného projektu Africká odysea. Čápi byli při ní vybaveni „batůžky“ s vysílačkami a byli sledováni pomoci satelitní telemetrie. V roce 2002 vznikl projekt Nová odysea, který na předchozí aktivity volně navazoval a jenž se věnoval sledování migrace čápů v Asii.

Tamarín bělovousý
KRÁTCE: V trojské zoo se narodilo první mládě tamarína bělovousého

Letošní příběh kvakošů by se měl začít psát na konci prázdnin či začátku září, kdy by měli vyrazit na cestu do svých zimovišť. Spolu s ptáky se satelitními vysílači vyrazí i nejstarší kvakoš, který se pravidelně vrací do Zoo Praha a také se zde vylíhl, je mu 14 let.