Zatímco podle zákona o silničním provozu řidiči na některých místech stát nesmějí, zóny jim to umožňují. Právě parkování těsně u přechodů nebo na křižovatkách mohou podle odborníků ohrozit bezpečnost chodců i řidičů.

Najít přechod, od něhož by zóny byly vymezeny minimálně pět metrů, dá velkou práci. U většiny ulic na Vinohradech totiž zóny sahají přímo k přechodům. Špatně přehledná situace je například ve Slovenské nebo Záhřebské. Vzdálenost nerespektují zóny ani u jednoho přechodu ve Varšavské ulici.

Stát v křižovatce zase modrá čára umožňuje například mezi Belgickou a Bruselskou. „Důvodem takového značení je nedostatek parkovacích míst. Jde však jen o místa, která nejsou na dopravně vytížených místech a vyhodnotili jsme je jako ta, kde by takovým značením bezpečnost ohrožena být neměla,“ vysvětlil Deníku vedoucí odboru dopravy magistrátu Jan Heroudek.

„Pokud jsou místa k parkování hledána za každou cenu a na úkor bezpečnosti, pak je to řešení špatné,“ řekl Deníku odborník na silniční dopravu a bývalý dopravní policista Stanislav Huml.

Zastaví-li auto na menší vzdálenost od přechodu, než je pět metrů, je ohrožen výhled chodce i řidiče. „Toto omezení je v zákoně právě proto, aby chodec mohl včas vidět jedoucí auta a naopak řidič měl možnost vidět chodce. To ale automobily parkující v těsné blízkosti přechodů neumožňují,“ poznamenal Huml.

Se současným značením zón nesouhlasí ani občanské sdružení Pražské matky. „Může to být tragické zejména pro děti, protože ty kvůli malé výšce nemají takový rozhled jako dospělí,“ uvedla Jarmila Johnová z Pražských matek. Sdružení chce nyní prověřit situaci přímo v ulicích a nebezpečná místa prodiskutovat s odborem dopravy magistrátu.

Ministerstvo dopravy (MD) není nadšeno zejména proto, že zóny Praze přidaly další značky. „Některé zahraniční studie říkají, že čím méně značek, tím méně nehod. V Praze je ale přeznačkováno,“ uvedl mluvčí MD Karel Hanzelka. Podle něj jsou u zón znepokojující například svislé značky, které řidiče nabádají k parkování v křižovatce.

To, že zóny v křižovatkách a přímo u přechodů jsou problém, připustil pro Deník i jeden z velitelů městské policie, který si nepřál být jmenován. Podle něj mohou vést k narušení vnímání dopravních předpisů. „Pokud například v Praze 10 nesmí řidič před přechodem a křižovatkou parkovat a v zóně v Praze 2 ano, nepřispívá to k jeho dobrým návykům,“ uvedl. Náměstek ředitele městské policie Ludvík Klema se domnívá, že takové parkování sice může být problematické z hlediska bezpečnosti, městské části ale na značení zón do křižovatek a na přechody mají ze zákona nárok.

To připouští i MD. „Zákon o silničním provozu říká, že řidič nesmí zastavit a stát v křižovatce, na přechodu pro chodce. Značení zón je ale upraveno jinými předpisy, jako je zákon o pozemních komunikacích, a technickými podmínkami pro dopravní značení,“ uvedl Hanzelka.

„Na některých místech byl projekt připraven tak, že zóny vedou až k přechodu. Předpokládá se totiž, že nejde o nebezpečné a frekventované místo,“ potvrdil Deníku radní Prahy 2 Karel Chramosil. Podle něj se značení bude zpětně vyhodnocovat a jeho případné změny jsou možné.

„V křižovatkách, pokud vím, se na pravém břehu Vltavy parkovat nedá. Co se týká přechodů, mám za to, že taková situace vyvstala v Karmelitské ulici, takže ji prověříme a vyřešíme,“ uvedl místostarosta pro dopravu Prahy 1 Karel Koželuh.