Venkovní sochy na pražském orloji se po celkovém restaurování změní k nepoznání. Nevratný zásah, který v podstatě připraví sochy o ruce, navrhují památkáři včele s orlojníkem Petrem Skálou.

Památkáři chtějí sochám na Pražském orloji uřezat ruce.

Celková podoba orloje se má totiž co nejvíce přiblížit stavu před I. světovou válkou. Podobu s atributy, na které jsou Pražané zvyklí už déle než čtyřicet let, jim přidal sochař a loutkař Vojtěch Sucharda v roce 1945. Podle předmětů dokonce sochy dostaly svá současná jména. Přesto památkáři trvají na odebrání charakteristických předmětů.

Nevratný zásah do podoby památky

"Máme perfektní snímky před rokem 1911, kdy Vojtěch Sucharda začal s restaurováním a kdy víme, že sochy žádné atributy neměly. Sucharda nepochopil význam soch a změnil je,“ vysvětluje Petr Skála, proč už na orloji návštěvníci nemají vídat dalekohled, brk a knihu. Po navrhovaném zásahu se z Hvězdáře stane Štědrost, z Kronikáře Skromnost a z Filosofa Soucit. Ostatních soch se výrazné změny nedotknou.

Jestli ale orloj skutečně přijde o Hvězdáře, Filosofa a Kronikáře ještě není definitivně rozhodnuté. Restaurátoři se totiž brání ráznému zásahu do současných soch a předložili nový návrh na restaurování.

"Náplní naší práce mělo být mimo jiné odebrání Suchardových doplňků. Během průzkumů jsme však zjistili, že na sochách, které máme v dílně, žádné druhotné doplňky nejsou. Sochy předělané Vojtěchem Suchardou jsou patrně ty v depozitáři. Současné kopie ze 40-70. let 20. století by se pro navrácení do původního stavu tudíž musely rozřezat. Navrhli jsme tedy vytvořit úplně nové kopie tří soch, kterých se změny týkají," popsal a zdůvodnil navrhovanou formu opravy hlavní restaurátor Miroslav Žán.

Podle Národního památkového ústavu kopie Suchardou pozměněných soch nejsou umělecky a historicky hodnotným originálem, a proto je možné úpravy udělat. Finální slovo o podobě soch ale bude mít vlastník orloje, tedy magistrát.

Tomu se ovšem do významného zásahu nechce. "Uřezání rukou je pro nás nepřijatelný krok a řešíme možnost výroby nových kopií těchto tří soch nebo jejich ponechání se stávajícími chybnými atributy. Tato otázky tedy prozatím nebyla uzavřena,“ uvedl k problému mluvčí magistrátu Vít Hofman. Památkáři se ale musejí o zásahu do podoby orloje rozhodnout dříve než do října, kdy má být orloj opět spuštěn.

Ctnosti a neřesti

Šest dřevěných venkovních soch pro orloj vyrobil v roce 1659 řezbář z okruhu Jana Jiřího Bendla. Podle původního záměru šlo o personifikaci pýchy, závisti a lakomství (horní řada), skromnosti, soucitu a štědrosti (spodní řada) doprovázené smrtkou a archandělem Michaelem.

"Cyklus byl ale významně posunut zásahem Vojtěcha Suchardy. Původní sochy personifikovaly ctnosti a neřesti a on z nich udělal
symboly lidské činnosti,“ vysvětlil historické skutečnosti Jakub Vítovský z Národního památkového ústavu (NPÚ).

Sochy samotné byly po celou dobu své existence průběžně restaurovány, upravovány a nahrazovány kopiemi. Dnešní sochy jsou tedy z let 1948–1976, starší verze jsou uloženy v depozitáři Muzea hlavního města Prahy.