Jde o nejrozsáhlejší pohřebiště z doby stěhování národů ve střední Evropě. Kosterní pozůstatky, zlaté ozdoby, skleněné i keramické nádoby, to všechno nalezli pražští archeologové při odkrývání germánského pohřebiště.

Hroby z pátého století našeho letopočtu patřily příslušníkům takzvané vinařické skupiny, nazvané podle naleziště ve Vinařicích na Kladensku. „Kostrové pohřby byly uloženy v dřevěných rakvích vydlabaných z kmene stromu a přikrytých víkem,“ uvedl jeden z vedoucích výzkumu Milan Kuchařík ze společnosti Labrys.

Většinu ze 174 hrobů bohužel poškodili zloději, kteří se snažili dostat k cenným předmětům, uloženým v zemi spolu s nebožtíky. Řada hrobů byla vyloupena nedlouho po pohřbu. „Pro toto období je vykrádání hrobů typické,“ potvrzuje další z hlavních archeologů výzkumu Jiří Vávra. „Podle rozmístění jednotlivých kostí lze usuzovat, že vykrádání se uskutečňovalo v různých stádiích rozkladu těl pohřbených jedinců, v některých případech nedlouho po uložení pohřbu.“

K unikátnímu nálezu patří celkem tři desítky keramických misek či džbánů. Zcela výjimečná je pozdně římská miska jasné cihlové barvy typu terra sigillata, která vychází ještě z helénských tradic.

Archeologové vyzvedli ze země i 18 skleněných nádob, z toho 14 pohárů a zbytek nádob lahvových tvarů. Jedna z lahví je velmi podobná vzácnému nálezu z pohřebiště společenské elity v Bräunlingenu v jižním Německu.

V hrobech bylo rovněž několik zlatých ozdob: čtyři spony, pět trojlaločných závěsků, dvě přezky k obuvi, prsten a římská mince upravená do podoby spony. Nález obsahuje i několik stříbrných, pozlacených i nepozlacených spon, přezek, jehlic, korálků, rolniček či plaket. Jedinou zbraní na pohřebišti je čtyřhranný železný hrot šípu.