Toto množství zlata bylo zabaveno v exekučním řízení v rámci akce s krycím názvem Turek – a s Tureckem mají dražené šperky skutečně hodně společného. Právě odtud totiž pocházejí, vysvětluje ředitel pražského finančního úřadu Václav Žemlička. „Šperky byly tuzemskou společností dováženy z Turecka – a z následného fingovaného prodeje do jiného členského státu nebyla řádně hrazena do rozpočtu DPH,“ vysvětlil, že se jednalo o daňový podvod založený na čachrování s dokumenty. Zboží, jež řádně prošlo celním odbavením, podle nich nemělo končit v naší zemi, ale v rámci obchodních vazeb pokračovat dále do ciziny – což však nebyla pravda. Konkrétně vedou stopy na Prahu 10.

Nakupovat může kdokoli

Finanční správa spustí elektronické dražby v APED neboli Aplikaci elektronických dražeb v pondělí 8. dubna dopoledne – a v tomto on-line prostředí potrvají do poledne ve středu 10. dubna. Dražební jistota se neskládá; přihlásit do on-line aukce se může kdokoli, kdo se prokáže elektronickou identitou. Vydražené šperky budou po úhradě nejvyššího podání připraveny k převzetí v budově finančního úřadu ve Štěpánské ulici v centru metropole.

U jednotlivých dražených kolekcí se nejnižší podání pohybuje od 485 tisíc korun do 2,7 milionu. Celkově je stanoveno na částce 10,6 milionu korun, připomněl ředitel Žemlička. „Věříme ale, že tato netradiční dražba vyvolá zájem veřejnosti – a může přinést do státního rozpočtu až třikrát tolik,“ očekává.

Jde o předpoklad, který se opírá o znalecké vyjádření. Odhadovaná hodnota šperků o ryzosti 585/1000 (což představuje „obvyklých“ 14 karátů s obsahem ryzího zlata 58,5 procenta) je vyčíslena na 32 milionů korun. V dražbách se je zájemci mohu pokusit získat podstatně výhodněji, tedy za nižší částku – jak se bude cena vyvíjet, však ukáže až průběh samotných dražeb. Finanční správa přitom počítá s tím, že nabídka, jež nepatří k běžným, může přitáhnout vyšší počet účastníků. To by mohlo přinést i vyšší dosaženou cenu.

Nabídka šperků z drahých kovů v podobě dražeb organizovaných finančními úřady není úplně ojedinělá. Na sklonek dubna chystá plzeňská pobočka pětici dražeb souborů šperků ze stříbra.

Turecké zlato představuje pojem

Zlato z Turecka je u nás populární a patří k oblíbeným suvenýrům z tamní dovolené. Dokonce není výjimkou, že leckdo volí tuto zemi jako místo dovolené právě s tím, že tam lze zlato zakoupit výhodně – za příznivější ceny, než známe od nás. Často jde navíc o velmi kvalitní ruční práce tamních dovedných zlatníků, navazujících i na lokální tradice.

Cestovatelé se sice setkávají s varováním, aby si dali při nákupech pozor, protože hrozí ošizení na kvalitě zlata i možnost podstrčení jeho napodobeniny – to se však týká obchodníků působících na ulici nebo v rámci malých „venkovských“ bazarů. Základní návštěvnické doporučení tedy zní: kupovat zde jedině v solidních kamenných obchodech; případně v manufakturách, které výrobu šperků předvádějí.

V případě položek dražených finančním úřadem je ovšem nejen známý původ zboží, ale i deklarovaná ryzost potvrzena znalcem.