Unikátní interiéry budou moci zhlédnout lidé, kteřív úterývyrazí do Národního divadla. Budova bude totiž u příležitosti 125. výročí znovuotevření divadla po ničivém požáru přístupná od 13 hodin veřejnosti.

„Jde opravdu o historický okamžik. Prezidentské salonky budou otevřeny poprvé v historii. Nepatří totiž Národnímu divadlu, ale Správě Pražského hradu. Prezident dal poprvé souhlas s tím, aby si je prohlédla také veřejnost,“ sdělil Deníku Tomáš Staněk z tiskového oddělení Národního divadla.

Pozlacená korunka a obnovené trigy

Národní divadlo v den svého svátku poprvé ukáže, jak úspěšná byla první část rekonstrukce zlaté kapličky. „Práce na restaurování zlaté korunky historické budovy byly dokončeny na jaře letošního roku, kdy se korunka na střechu vrátila. Více než desetitunovému litinovému zábradlí restaurátoři dodali 2,5 kilogramů zlata o ryzosti 24 karátů,“ popsal zástupce technickoprovozního ředitele české první scény Miroslav Růžička.

Korunka se naposledy opravovala v roce 1983. Odborníci ji nyní „obalili“ zesílenými pláty zlata. Podle nich by současný stav měl vydržet dalších třicet let. Hodnota zlata, které zdobí opravenou korunku divadla, se odhaduje na 2,7 milionů korun.

Beton proti bombám

Kromě korunky bylo třeba opravit i sousoší trig, tedy vzpínající se koňské trojspřeží. „Hlavním důvodem celkové rekonstrukce byly statické poruchy, způsobila je rozpínavost betonové výplně zadních nohou koní,“ uvedl Staněk. Beton byl do sousoší nalit v roce 1942, aby trigy lépe odolaly bombardování Prahy.

„Beton ale absorboval vodu, která se v zimních měsících po zamrznutí roztahovala a narušila ocelové konstrukce a bronzový plášť sochy,“ vysvětlil Růžička, proč byly opravy sousoší nevyhnutelné. Bylo nutné plášť sochy odřezat, odstranit beton a zpevnit sousoší.

První fáze rekonstrukce divadla, která zahrnovala opravu zlaté korunky a trig, si vyžádala investice ve výši 23,4 milionu korun, které poskytlo ministerstvo kultury.

Poprvé se v novém veřejnosti představilyv úterýdopoledne, kdy je slavnostně odhalil ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL).

Opravy zdaleka nekončí

Rekonstrukční práce budou ve zlaté kapličce pokračovat. Příští rok v březnu začne generální oprava vnější fasády historické budovy. Poslední velká oprava této památky se uskutečnila před pětadvaceti lety, přesto je fasáda značně poškozená.

„Odpadávají nejrůznější prvky z říms a reliéfů, což dokládá nutnost oprav,“ řekl Staněk. Podle něj se v roce 1983 s pracemi pospíchalo, což se promítlo do životnosti fasády. Rozpočet plánovaných oprav kalkuluje s náklady kolem 170 milionů korun.

Divadlo v číslech

Počet míst v hledišti – 996
Výška divadla – 26 metrů
Lustr – váha 2 tuny, šířka 3 metry, délka 5,5 metrů, 260 lampiček

Program oslav Národního divadla

K 125. výročí svého znovuotevření připravilo Národní divadlo podle svého ředitele Ondřeje Černého bohatý program, který začíná v úterý.

V 11 hodin dopoledne ministr kultury Václav Jehlička symbolicky odhalil zrekonstruované sousoší trig, čímž byla slavnostně ukončena první fáze probíhající rekonstrukce fasády historické budovy.

Výjimečné prohlídky budovy

„Od 13.00 otevřeme divadlo návštěvníkům, zpřístupněny budou výjimečně i prezidentské salonky,“ vypočítává Ondřej Černý další část programu oslav. „V 15.00 pak odhalíme na odpočívadle levého slavnostního schodiště bustu Gustava Schmoranze, který byl ředitelem Národního divadla od roku 1900 celých dvaadvacet let,“ doplnil.

Večerní program bude zahájen Slavnostní akademií a stejně jako 18. listopadu roku 1883 pak bude následovat opera Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. V rámci Slavnostní akademie vystoupí orchestr Národního divadla spolu se Zpěváckým spolkem Hlahol. Po skončení slavnostního představení předá ředitel divadla symbolický nájem za užívání prostor Kolowratského paláce rodině Kolowrat-Krakovských.

Při příležitosti výročí Národní divadlo otevře ve středu 19. listopadu v historické budově haptickou stezku pro nevidomé, a to pod patronací paní Mathildy Nostitzové.

Historii přiblíží komiks

Ve čtvrtek 20. listopadu v 17.00 hodin oslavy vyvrcholí křtem komiksu o založení Národního divadla Na zdar, Národní divadlo autorů Dany Flídrové a Jiřího Votruby. Kmotry knihy budou Eva Urbanová, Vlastimil Harapes a Václav Postránecký.

Vstup na všechny akce s výjimkou večerního představení je zdarma. „V pokladnách Národního divadla bude k dispozici vánoční předplatné, které je ideálním vánočním dárkem,“ dodává na závěr ředitel první české divadelní scény Ondřej Černý.

Střípky z historie Národního divadla

29. ledna 1845 – František Palacký předložil stavovskému výboru žádost o privilegium k zřízení českého divadla
duben 1845 – výbor souhlasí s postavením divadla
1852 – zakoupen pozemek pro výstavbu divadla
18. listopadu 1862 – otevřena budova Prozatímního divadla
1865 – architekt Josef Zítek vypracoval návrh budovy
16. května 1868 – v Prozatímním divadle slavnostně položen základní kámen ND
do konce roku 1868 – vystavěny základy divadla
1873 – probíhají soutěže na výzdobu interiéru
1877 – postavena střecha
11. června 1881 – poprvé otevřena budova Národního divadla, hrála se opera Libuše Bedřicha Smetany, kterou komponoval pru tuto příležitost
12. srpna 1881 - uprostřed dokončovacích prací vypukl požár, který zničil měděnou kupoli, hlediště, oponu Františka Ženíška a jeviště
47 dní – za tu dobu po požáru byl vybrán milion zlatých, na obnově se podílel architekt Josef Schulz
18. listopadu 1883 – znovuotevření Národního divadla, opět se hrála opera Libuše

Ředitelé Národního divadla:

1881 – 1883 – J. N. Maýr
1883 – 1900 – F. A. Schubert
1900 – 1921 – G. Schmoranz
1919 – přešlo pod zemskou správu
1929 – zestátněno
1945 – 1949 – V. Vydra
1949 – 1953 – L. Boháč
1953 – 1958 – D. Želenský
1958 – 1964 – B. Prokoš
1965 – 1970 – J. Urban
1971 – 1978 – P. Kočí
1979 – 1989 – J. Pauer
1991 – 1993 – J. Černý
1994 – 2002 – Jiří Srstka
2002 – 2006 – D. Dvořák
od 2007 – J. Černý

(nd)