Měla to být obří databanka, do které by se posílaly údaje o zdravotních problémech lidí i o jejich sociálních dávkách. Napojena měla být i na policii a další úřady napříč státní správou. Stát ji připravoval několik let a nalil do ní stamiliony korun. Jenomže teď zřejmě skončí. Podle některých právníků totiž narazí na novou evropskou směrnici, která zpřísní nakládání s osobními údaji.

„Tento registr může mít skutečně problém. Nové evropské nařízení totiž výrazně posiluje ochranu dat pacientů. Řadí je do zvláštní kategorie, která zasluhuje daleko vyšší stupeň ochrany. K vědeckým či statistickým účelům musí stačit jen nejmenovité údaje,“ řekl expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál.

Druhou možností je získat výslovný souhlas pacientů. „Zkrátka skutečnost, že si stát do zákona vepsal možnost sbírat a párovat zdravotnická data s ostatními, už stačit nebude. Evropské nařízení má totiž automatickou přednost před českou legislativou,“ vysvětluje.

Pokud stát či zdravotnické zařízení citlivá data neochrání, může narazit – dostat pokutu až 20 milionů korun, případně čtyři procenta ze svého ročního obratu.

Vedení rezortu zdravotnictví ale žádné kroky nepřipravuje. Právníci podle něj jen šíří zbytečně paniku. „Projekt je schválený a zaštítěný e-governmentem – to znamená, že je součástí bezpečné elektronizace celé veřejné správy. Nemám žádné signály, že by to mělo mít problém,“ řekl Deníku náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Obří registr už kritizovali v minulosti i někteří poslanci. „Je to nepřípustný zásah do soukromí lidí. Vůbec nechápu jeho účel,“ nesouhlasil s novelou zákona, která databanku zaváděla, například lidovecký poslanec Ludvík Hovorka.

Vadilo mu, že budou na jednom místě informace o potratech, dávkách i přestupcích. Tvrdil, že vše bude dohledatelné pod konkrétním jménem a rodným číslem. Bohatě by podle něj stačily údaje anonymní. „Zvlášť pokud chce ministerstvo jen statistiku,“ uvedl poslanec. Nelíbila se mu ani ochrana dat.

Výhrady měl tehdy k zákonu i Úřad pro ochranu osobních údajů.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška, který má vznikající registr na starosti, ale ochrana dat nakonec všechna doporučení Evropské unie splňuje. „Pojišťovny nám sice skutečně budou předávat data o zdravotním stavu lidí, ale pouze jako anonymizované kódy,“ řekl.

Ministerstvo zdravotnictví zavedení registru celou dobu hájí. Argumentuje tím, že o zdraví obyvatelstva nemá dostatečný přehled. Nedokáže prý rozklíčovat ani to, jak to dnes vypadá v nemocnicích a ambulancích. Nemá přehled ani o tom, kolik skutečně stojí nemocniční péče, nebo kolik kde pracuje lékařů a sester. Bez registru navíc není možné sledovat demografický vývoj obyvatelstva a upravovat podle toho jednotlivé služby.

Registr má spravovat Ústav zdravotnických informací a statistiky. Objevit by se v něm mělo všechno, co je hrazeno ze zdravotního pojištění. Data do něj zamíří automaticky, není k tomu ani potřeba souhlas pacienta.