Předtím v loňském roce získala nejvyšší pražská věž v serveru VirtualTourist „stříbrnou" medaili. „Samozřejmě mě to pokaždé zamrzí. Jan Kaplický , který je pro mě takovým „guru", mi jednou při našem setkání v Praze řekl: „Z toho si nic nedělej, když tu stavbu někdo kritizuje Je to dobrá stavba , plní svůj účel – a hlavně – stojí." A v tom prvním hodnocení mě to svým způsobem vlastně i velmi potěšilo, protože jsme se umístili o příčku výš než pařížské Centre Pompidou, což je významná ikona Hi-tec architektury architektů Richarda Rogerse a Renzo Piana (tehdy s nimi spolupracovali i Jan Kaplický) a  určitého takto charakteristického architektonického období, přičemž 1. místo získalo Morrisovo divadlo v Baltimoru (USA), klasický příklad architektonického „brutalismu", stylu, jehož hlavním strůjcem byl Le Corbuisier, jeden z největších a nejuznávanějších světových architektů 20 století," říká autor „pražské rakety" Václav Aulický.

Co říkáte na to, v jakých žebříčcích se vaše vysílací věž objevuje?

Má to svoji minulost a momenty, kdy se názory na ni měnily. Potom je rozdíl, jestli se ptáte lidí na ulici a nebo odborníků. Jednoznačně je to ale stavba kontroverzní. Dvě stě metrů vysokou věž ve městě nepřehlédne nikdo. Vždy bude v konfliktu, ať už s historií nebo panoramatem. Navíc televizní věž je velmi úzce propojená se svou technikou, tedy má své parametry, které je nutné dodržovat. Když se rozhlédnete po Evropě, téměř v každém městě jsou takové stavby. Například Vídeň má dvě, Frankfurt hned tři. Existují architekti, kteří kritizují věž ne proto, jak je navržená, ale proto, kde je umístěná.

Myslíte si to také?

Je to konflikt s Prahou, která je kopcovitá. Kvůli signálu proto věž nemohla být umístěná například někde v Počernicích. Já jsem si tuto rozporuplnou polohu nevybral. Je potřeba si ale také uvědomit kontext v politické situaci. Vždycky, když mám někomu vysvětlovat, zda tento projekt obhajuji nebo ne, ocitnu se ve složitém postavení. Těžko neobhajovat něco, co jsem sám navrhl. Ale jsem si vědom, že prostor pro umístění není nejlepší. Původně se zkoumalo asi šestnáct míst, kde by věž mohla stát. My jako projektanti jsme preferovali původně Vrch svatého Kříže, což je ještě o tři čtvrtě kilometru dál, stále na Žižkově. Ale v blízkosti jsou vojáci a startovací dráha i záložní koridory letiště Kbely. Praha má svá letiště totiž téměř v centru. Málokdo si uvědomí, kolik podmínek stavbě stojí v cestě, nebo spíše čemu stojí v cestě ona.

Podobně jako u ní je to třeba například u nádraží. Není to bytovka, je to stanice pro vlaky, tedy je úzce spjaté s touto funkcí. Stejně tak je to u věže. Je to nosič antén.

A televizní věž na Žižkově je polyfunkční radiokomunikační stavba a opět málokdo si to uvědomí. Vysilač signálu televize je pouze vrchní část věže, ta červenobíle pruhovaná. Vysílače řady stanic VKV rozhlasu, mobilní telefony, soukromé stanice rádia s celoplošnou licencí, záchranná služba, policie, soukromé spoje mezi bankami… To vše je na věži.

Ale i tak, stane se dominantní součástí města…

Tak jako jsou stavby technické, na které se jako i na vysílač takzvaně nabalí restaurace a další podobné služby, naopak na věžáky a paneláky, které mají původní funkci jinou, si soukromé firmy z důvodu výšky a lokality umisťují své antény. Z tohoto důvodu radiokomunikace, které věž spravují , tvrdí, že by s množstvím klientů a zakázek uživili ještě druhou takovou vysokou věž. A nelze antény umísťovat jen na už čouhající věže a domy. Třeba na chrám svatého Mikuláše by to bylo „dost blbý". Tedy z hlediska funkce má své opodstatnění a splňuje požadavky, kvůli kterým vznikla.

Vysílači se říká raketa. Hledal jste pro jeho vzhled inspiraci v oblasti sci-fi?

To je možné spolehlivě říct. Všechny televizní a rozhlasové věže vypadají jako rakety. Raketa je štíhlý válec paliva, před startem stojící na zemi. Věž je „klacek" zabodnutý do země. To je podobné. Má věž je označována jako hi-tech stavba. A jak je vidět, není to jeden kus plechu, je členitá a má svoje specifikum. Inspiroval jsem se jinými tvůrci , především architektem Richardem Rogersem.

V anketě, pro změnu, o nejškaredější stavby České republiky, se vedle vysílače umísťuje také pražský Tančící dům. Co si myslíte o tomto projektu?

Není to stavba mého šálku čaje, jak se říká. Ale je to nesporně skvělá architektura. Silná věc na správném místě ve správnou dobu. Ale dovedete si představit, že kdyby jich byly po Praze desítky, bylo by to nekoukatelné. Nemůže to být běžná administrativní budova, fabrika na úředníky, ale výjimečná stavba, která by se hodila spíše jako prostor pro moderní galerii. Je to socha. A tyto silné věci by měly být možná i stavěné i bez ohledu na někoho a na účel, ale jako realizace myšlenky, kde se vyzkouší všechny nápady. K autorům těchto architektonických hnutí, zakladatelům myšlenek a často i účelově technických a také (a to velice zdůrazňuji) ekologických staveb patří právě Jan Kaplický. Je to sofistikovaná architektura , které si vážím.

Václav Aulický

Autor kontroverzní Žižkovské televizní věže , která je nejvyšší stavbou v Praze, se narodil v roce 1944. Absolvoval obor architektury a stavby měst Českého vysokého učení technického (ČVUT). Vysílačem se začal zabývat už v druhé polovině sedmdesátých let. Zcela dokončena byla stavba až na počátku roku 1992. Po celou dobu pracuje tento projektant a autor desítek budov ve společnosti SPOJPROJEKT PRAHA. Od roku 2005 působí jako vedoucí ateliéru na Fakultě architektury ČVUT.