Netradičně tradiční podobu bude mít letos masopust, který se příští úterý objeví v ulicích Žižkova.

Přestože největší kulturní událost roku v Praze 3 si za patnáct let své existence získala ohlas především nevšedním alternativním pojetím tradiční staročeské a moravské lidové veselice, tentokrát tomu bude jinak. Ulicemi Vinohrad a Žižkova totiž projde soubor ze Studnice s tradičním představením středověké podoby masopustu, pro který jej vyhledal i výbor světového dědictví UNESCO, jenž chce jejich představení zařadit do knihy kulturního dědictví Evropy.

Praotec všech masopustů

„Žižkov je sice baštou nezávislé kultury, ale letos, v roce předsednictví Česka v Evropské unii chceme návštěvníkům Prahy i místním účastníkům představit samotné kořeny tradice, z níž masopustní veselice vycházejí,“ uvedl zástupce starosty pro kulturu Martin Benda. Radnice proto podle něj na jeden rok opustí podobu masopustu, která vychází ze žižkovské nezávislé kulturní scény.

Průvod, který začíná v úterý 24. února na náměstí Jiřího z Poděbrad, bude vlastně svým pojetím praotcem všech masopustů. Doprovodný víkendový program i zakončení se však odehraje již v tradiční ukázce žižkovské alternativní umělecké scény.

Trasa masopustního průvodu

Masopustní průvod vyrazí v úterý 24. února v 16 hodin z náměstí Jiřího z Poděbrad. Bude pokračovat po následující trase: Laubova – Bloudkova – Škroupovo náměstí – Pospíšilova – Žižkovská věž – Fibichova – Kubelíkova – Táboritská – Lupáčova – Rokycanova – Havlíčkovo náměstí – zastavení u radnice – Lupáčova – Ondříčkova – Žižkovo náměstí – Ondříčkova – Milešovská – Lucemburská a vrátí se zpět na náměstí Jiřího z Poděbrad.

Červené a černé

Studnický masopust je zvláštní tím, že se některé masky v rodině předávají z generace na generaci. Masopustní průvod představuje skupina hezkých červených maškar, které tvoří laufr, čtyři Turci a žena. Další je skupina černých takzvaných škaredých maškar, kam se řadí rasové, kobyly, kominíci, slamění, židi a někdy medvěd s medvědářem.

Závěrečný rituál – porážení kobyly je každým rokem stejný. Nad bujnou kobylou vyřkne jeden ze židů soud a ortel, který vyjmenuje všechny její hříchy, a potom ji v závěru své řeči odsoudí k smrti. Kobyla, která stále pobíhá v kruhu svých pronásledovatelů, se snaží uniknout, ale nakonec je stržena na nosítka, kde jí ras přetne žílu. Bezvládnou, na nosítkách od hnoje, ji Turci odnášejí, ale kobyla obživne a společně s aktéry masopustu odejde do hospody na veselí.