Amálka je veselá šestiletá holčička. V září nastoupila do první třídy, chodí na keramiku, ráda maluje, plave a o všechno okolo sebe se zajímá. Liší se pouze tím, že každý její den má speciální režim. Režim, který jí diktuje onemocnění, diabetes mellitus neboli cukrovka prvního stupně.

Kdy se objevily první příznaky 

Letos na jaře začala být Amálka hodně unavená, spala až 15 hodin denně. Stále měla velkou žízeň a dožadovala se vody. „Všichni rodiče určitě ví, jak je těžké do dítěte dopravit čistou vodu. Amálka ji chtěla téměř neustále i v noci se budila žízní," popisuje její maminka Klára Doubková.

V souvislosti s tím musela chodit velmi často na toaletu, vstávala kvůli tomu několikrát v průběhu noci. „Z počátku jsem příznakům nepřikládala váhu, ale brzy jsem se rozhodla vyhledat lékaře," vypráví maminka.

Diagnoza zněla jasně

Pediatrička tehdy diagnostikovala virové onemocnění a alergii. Následně se ale přidalo nechutenství, zvracení a velká apatie. „Vydrželi jsme ještě víkend, pak už jsme Amálku celou vysílenou opětovně dovedli k doktorovi," vysvětluje Klára.

Lékař zjistil vysokou koncentraci cukru a ketolátek v moči a urychleně zavolal záchrannou službu a dopravil ji do motolské nemocnice. Následovala inzulínová léčba, Amálka strávila tři dny na kapačkách. Diagnóza zněla jasně. Cukrovka.

Ta nemoc je strašně zvláštní 

Pro maminku malé Amálky to byl šok, doposud totiž mladá slečna neměla žádné zdravotní problémy kromě běžných onemocnění dýchacích cest. „Je to strašné, když vám z hodiny na hodinu řeknou, že vaše dítě je těžce a nevyléčitelně nemocné a aby mohlo žít, budete mu muset píchat každý den injekce a testovat krev," pronáší Klára.

„Víte, ta nemoc je strašně zvláštní. Není na první pohled vidět, příznaky jsou, ale člověka nenapadne přisuzovat to něčemu takovému. To dítě jenom pozvolna uvadá," dodává.

Důležitá byla spolupráce s lékařkou 

Kromě smíření se s nemocí musela Amálčina maminka překonat řadu dalších překážek. Léčba totiž spočívá v pravidelném měření hladiny cukru v krvi pomocí glukometru a píchání inzulinu.

„Do té doby jsem měla panickou hrůzu z jehel a krve, také moc nemám ráda matematiku a představa, že budu počítat množství sacharidů a přepočítávat to na množství inzulinu, mě děsila. Postupně jsme se ale vše naučily a díky výborné spolupráci s ošetřující lékařkou Barborou Obermannovou vše v rámci možností zvládáme," popisuje maminka.

Nejvíce ale podle svých slov obdivuje svou dceru, je totiž obrovsky statečná a svou nemoc přijímá s nadhledem. „Spoustu věcí už teď v šesti letech ví líp než já," směje se Klára.

Nemocní si za cukrovku nemohou 

Diabetes prvního stupně je porucha imunitního systému, není způsobená životním stylem. Přesto se řada lidí stále domnívá, že za cukrovku si nemocní můžou do určité chvíle sami. I s tím se Klára Doubková s Amálkou setkaly.

„Musím přiznat, že i já jsem žila trochu v předsudcích, že za tuto nemoc může vysoká váha a s tím spojený špatný životní styl," přiznává. Po návratu z nemocnice například Amálku nechtěli vzít vzhledem ke komplikovanosti léčby dětského diabetu a nezbytné spolupráci pedagogů zpátky do školky.

Amálka je spolehlivá 

Štěstí ale měla Amálčina rodina v souvislosti se školou. „Třídní učitel funguje výborně, kontroluje ji, jestli snědla svačinu a podobně. V jídelně jí zase podle mých pokynů odvažují obědy," popisuje maminka.

Amálka je navíc v jídle naštěstí velmi svědomitá. S maminkou mají domluvu, že by neměla nikdy sníst nic navíc. Pokud se tak ale stane, musí to říct. „Je hodně spolehlivá, na šestiletou holčičku je toho opravdu hodně, musí pořád dávat pozor, jestli má glukometr, inzulinové pero, senzor a k němu přijímač a telefon, aby mi mohla zavolat hladinu glykémie. Ale perfektně to zvládá," vysvětluje Klára.

Důležité je nemít strach 

Od samotného počátku celá rodina o nemoci hodně mluví. Amálka je vedená k tomu, aby se za nic nestyděla a hlavně se nebála. K tomu přispělo i zprostředkování jejího příběhu veřejnosti v Nemocnici Motol, kde se léčí. „Mám takovou představu, že postoj, který zaujmu já jako rodič, dítě přejme. Chtěla jsem Amálce ukázat, že se o tom nebojím mluvit. Také bych chtěla pomoct ostatním," vysvětluje maminka.

Nyní má Amálka za sebou dva měsíce první třídy a vše zvládá skvěle. Nejraději si k jídlu dá svíčkovou s knedlíky a chtěla by se učit lézt na horolezecké stěně. Na první pohled bezstarostné dětství. „Snažíme se léčbu přizpůsobit Amálce a ne ji léčbě, chceme, aby žila co nejvíce jako dřív," uzavírá maminka.

Diabetes mellitus 1. typurelativně vzácná nemoc, trpí jím jedno z 800 dětí
jedná se o odchylku v systému obranyschopnosti, tělo z neznámého důvodu vytváří protilátky proti buňkám slinivky vytvářejícím inzulin
vzniká u dětí či dospívajících, výjimečně se může začít projevovat po třicátém roku věku
základem léčby je celoživotní podávání injekcí inzulinu, součástí je úprava stravování a pravidelná životospráva
příznaky: nadměrné pití, nadměrné množství moči, únava, úbytky váhy, vyústit to může ve zvracení a nechutenství
endokrinním nemocem, mezi které diabetes patří, se věnovala nedávná kampaň Fakultní nemocnice Motol, součástí akce byla i módní přehlídka, kde mladí návrháři vytvořily modely znázorňující tyto typy nemocí

Čtěte také: Na návštěvu přišla cukrovka. Pepa řekl: No a co?