Starý židovský hřbitov v Praze na Žižkově fungoval od roku 1680 přes dvě stě let. Původně sloužil k pohřbívání hlavně kvůli morové epidemii. V roce 1890 tu pohřbili pár posledních lidí. Celkově se na hřbitově nacházelo asi 39 tisíc ostatků židovských obyvatel. Až 30 tisíc náhrobků ale zdevastovali komunisté v minulém století.

„Dochovala se asi jedna pětina z celého hřbitova. Jeho původní rozsah byl mnohem větší, neboť plochu ohraničovala Ondříčkova ulice na straně jedné a Fibichova ulice na straně druhé,“ vysvětlil koordinátor cestovního ruchu Židovské obce Pavel Veselý.

Na počátku 60. let došlo k prvnímu ničení. Z větší části hřbitova se stal park, dnešní Mahlerovy sady.  „Ve druhé polovině 80. let 20. století hřbitov v souvislosti s výstavbou Žižkovského vysílače komunistický režim zdevastoval. Část ostatků skončila na skládce, kam vytěženou zeminu vyváželi,“ popsal Pavel Veselý.

Po intervenci Muzea hl. města Prahy se ve výkopových pracích pokračovalo za asistence zástupce Židovské obce v Praze. Ten měl dohlížet na to, aby se další nalezené ostatky ukládaly do zvláštních rakví, které posléze skončily na Novém židovském hřbitově v Praze na Olšanech. „V místech, kde se nekonaly výkopové práce se však hroby stále nacházejí, a to i na ploše volně přístupného parku,“ dodal Veselý.

Chodíme po židovských náhrobcích?

Denně se tak návštěvníci Mahlerových sadů procházejí po bývalých náhrobcích židovských obyvatel. Ty v 60. letech dělníci povalili písmem dolů a navezli na ně vrstvy zeminy. Nejenže po těchto náhrobcích chodí Žižkované při návštěvě parku, ale podle některých tvrzení i turisté v centru Prahy. Některé rozdrcené náhrobky mohly sloužit k výrobě dlažebních kostek, po nichž dnes chodíme na Václavském náměstí a Národní třídě.

V nynější ohrazené části zbytku hřbitova, který spadá pod majetek Židovské obce Praha, najdete asi pět až deset tisíc hrobů. Z toho hned několik zajímavých židovských osobností. Mezi nejvýznamnější patří hrob rabína Ezechiela Landaua známého také jako Noda bi-Jehuda, který působil od roku 1755 v Praze jako vrchní rabín. Založil tu náboženskou školu ješivu a jeho dílo se stalo základním zdrojem soudobého židovského práva. 

Restaurování za 4 miliony

Nejstarší náhrobek na hřbitově pochází z roku 1680. „Návštěvníci hřbitova si tu však mohou prohlédnout i nedávno restaurovanou klasicistní Zappertovu studnu z roku 1792, jednu z ojediněle dochovaných památek tohoto typu v Praze,“ uvedl koordinátor cestovního ruchu Židovské obce. Podívat se tu ale můžete i na širokou škálu tvarů náhrobků od barokně tvarovaných přes reprezentativní empirové až po běžné tvary druhé poloviny 19. století.

Zachovaná část hřbitova je označená za kulturní památku a veřejnosti ji po restaurátorských pracích zpřístupnili až v roce 2001. Samotné restaurování náhrobních kamenů však pokračovalo i v dalších letech. Tudíž se do konce roku 2013 podařilo opravit 164 náhrobků a 4 tumby v celkových nákladech 4 miliony korun.

Hřbitov možná nepatří mezi nejnavštěvovanější památky v Praze, ale lidé si sem svoji cestu určitě najdou. Každým rokem počet návštěvníků stoupá. „V loňském roce ho navštívilo více než 19 tisíc osob. Rádi bychom se však soustředili i na prezentaci novodobé historie po roce 1945. Neboť jeho kontinuální poválečná devastace způsobila jednu z největších historických ztrát nejenom v Praze, ale i v celých Čechách,“ uzavřel Pavel Veselý.