Jaké předměty má Židovské muzeum ve svých sbírkách po deportovaných Židech?

Židovské muzeum v Praze je výjimečné tím, že ve svých sbírkách schraňuje z větší části předměty, které do počátku okupace náležely židovským obcím a případně dalším spolkům na území dnešní České republiky, ovšem vyjma území odtržených po podpisu tzv. Mnichovské dohody. V menší míře se v jeho sbírkách nacházejí také umělecké předměty a knihy z majetku individuálních vlastníků, kteří byli v letech 1941-1945 deportováni do ghett v Lodži a Terezíně z Prahy a blízkého okolí.

Výstava Uloupené umění v Nostickém paláci.
Uloupené sbírky umění už není komu vracet

Jaký zájem jste v muzeu zaznamenali ze strany potomků původních majitelů?

Zájem o restituce ze sbírek Židovského muzea v Praze od října 1994, kdy bylo muzeum státem navráceno židovské komunitě v ČR, je po mém soudu úměrný dvěma okolnostem: především je třeba mít na paměti, že první velká vlna restitucí individuálního majetku ze sbírek muzea proběhla již v období 1945-1948, za druhé je třeba vzít v úvahu dobu, která od chvíle, kdy byly předměty konfiskovány jejich původním majitelům, uplynula. Také je třeba zdůraznit, že Židovské muzeum v Praze navázalo na proces restitucí v letech 1948-1989 přerušený komunistickým režimem zcela samostatně ihned po svém odstátnění v roce 1994.

Židovské muzeum v Praze.
Do židovského muzea a na Petřín přišlo v létě přes 300 tisíc lidí

Snažíte se také potomky původních vlastníků vyhledávat a kontaktovat?

Ano, také toto v rámci možností a vlastních kapacit děláme. Jako příklad bych uvedla případ identifikace a navrácení 32 děl ze sbírky náležející pražskému advokátu a sběrateli české a francouzské moderny JUDr. Emila Freunda. Díla z této sbírky byla Freundovým dědicům žijícím v USA, jež muzeum z vlastní iniciativy a s pomocí dalších mezinárodních institucí a zahraničních přátel vypátralo, vrácena v roce 2008.