"Se smutkem v srdci se modlím za duši zemřelého kardinála Vlka," uvedl Duka. Pražské arcibiskupství vyzvalo věřící k modlitbě za spásu duše zesnulého kardinála.

Vážná nemoc se u kardinála Vlka začala projevovat zhruba na jaře loňského roku. O Vánocích se kardinálův stav zhoršil natolik, že musel být na několik dní hospitalizován. Nemoc mu lékaři diagnostikovali po Novém roce.

Poslední rozhovor kardinála s Deníkem: Kardinál Miloslav Vlk: Komunismus zničil cit pro právo a spravedlnost

Vlk podstupoval chemoterapii v jedné z pražských nemocnic. Koncem ledna s Vlkem telefonicky hovořil papež František a ujistil ho, že se bude modlit za jeho zdraví.

Přečtěte si: Papež ocenil kardinála Vlka, o jeho úmrtí píší zahraniční média

Miloslav Vlk se narodil se 17. května 1932 v Líšnici na Písecku. Jeho život prošel řadou zvratů. V roce 1968 byl vysvěcen na kněze. Po deseti letech mu ale komunisté odebrali tehdy požadovaný státní souhlas k výkonu kněžského povolání. Vlk pak sloužil mše tajně v malých skupinách věřících. Ač vzděláním historik, archivář a teolog, byl z politických důvodů nucen živit se jako myč oken.

Na začátku 90. let minulého století byl jmenován biskupem v Českých Budějovicích, poté se na jaře 1991 po rezignaci Františka Tomáška stal hlavou českých katolíků. Od října 1994 byl kardinálem. Úřadu pražského arcibiskupa se ujal 1. června 1991, jeho rezignaci přijal papež Benedikt XVI. v únoru 2010 a v pořadí 36. pražským arcibiskupem jmenoval Duku.

Čtěte také: Kardinál Vlk: Nezapomínejte na lidi kolem vás a dělejme radost jeden druhému

Kardinál Miloslav Vlk přispěl k ekumenické spolupráci církví v ČR
Kardinál Miloslav Vlk, jehož životní cesta se dnes uzavřela ve věku 84 let, se výrazně zasloužil o ekumenickou spolupráci křesťanských církví v ČR. Jako biskup, kterým se stal po pádu komunistického režimu, pracoval na obnově zdevastovaných církevních struktur a usiloval o navrácení církevního majetku. A ve funkci arcibiskupa třikrát hostil v ČR papeže. Usiloval o přiblížení katolické církve veřejnosti a později se často kriticky vyjadřoval i k politické situaci a politikům.

Jako motto v arcibiskupském erbu si Vlk zvolil citát z Janova evangelia "Aby všichni byli jedno"; jednotící myšlenku se pak snažil naplňovat při výkonu svého úřadu. Ve funkci arcibiskupa řešil například kauzu krize katolické teologické fakulty UK, za dobu jeho působení jednal Vatikán s českou církví o řešení tajně vysvěcených kněží a biskupů, z nichž někteří byli či jsou ženatí.

Cesta Vlka k římskokatolické církvi nebyla přímá, doprovázely ji ústrky ze strany komunistického režimu. Narodil se 17. května 1932 v Líšnici na Písecku. O dráze kněze se rozhodl již v mládí, absolvoval biskupské gymnázium v Českých Budějovicích.

Počátkem 50. let, kdy maturoval, však byly církevní vysoké školy uzavřeny a jediný státní seminář v Praze pracoval bez povolení Vatikánu. Mladý Vlk nemohl proto svůj cíl v té době splnit a z politických důvodů nemohl studovat ani na jiné vysoké škole. Rok proto pracoval jako dělník v továrně, od roku 1955 studoval na Filozofické fakultě UK historii a archivnictví. Po promoci působil čtyři roky jako archivář v Třeboni a Českých Budějovicích.

Teologii nakonec Vlk vystudoval na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích v letech 1964 až 1968. Po vysvěcení v červnu 1968 se stal sekretářem tehdejšího českobudějovického biskupa Josefa Hloucha. Od července 1971 byl administrátorem několika farností v jižních Čechách.

Na podzim 1978 odebraly státní úřady Vlkovi tehdy povinný souhlas k výkonu duchovní činnosti, takže začal pracovat v pražské úklidové službě. Mše sloužil tajně. Až v roce 1986 mohl znovu uplatnit svou odbornost, když nastoupil jako archivář do Státní banky československé. Státní souhlas mu byl vrácen až v lednu 1989, kdy se stal farářem v západních Čechách.

Zásadní změna v životě Miloslava Vlka nastala po listopadu 1989. Již v únoru 1990 ho papež jmenoval českobudějovickým biskupem, o rok později se stal 35. pražským arcibiskupem a hlavou českých katolíků. A v říjnu 1994 ho papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem.

V dubnu 1993 byl také jako první Východoevropan zvolen do čela Rady evropských biskupských konferencí, kterou vedl až do dubna 2001.

Kardinál Miloslav Vlk.Zdroj: Radek GálisPoté, co papež Benedikt XVI. v únoru 2010 jmenoval arcibiskupem Dominika Duku, stal se Vlk dočasným administrátorem pražské arcidiecéze a emeritním arcibiskupem pražským.

V rámci snah o spolupráci křesťanských církví v ČR stanul Vlk v roce 1993 v čele komise zabývající se dílem a osobností Jana Husa. Přispěl tak k tomu, že Jan Pavel II. v roce 1999 vyjádřil lítost nad Husovou smrtí a přiznal mu místo mezi reformátory církve.

V úřadu pražského arcibiskupa přivítal v ČR dvakrát papeže Jana Pavla II. v letech 1995 a 1997, a také Benedikta XVI. v roce 2009. Jeho volbě byl Vlk v dubnu 2005 ve Vatikánu přítomen jako jediný český církevní hodnostář.

Vlk získal řadu českých i zahraničních vyznamenání, například německý Velký kříž s hvězdou řádu za zásluhy, který mu byl udělen za zásluhy o česko-německé smíření (1999), nebo Řád Tomáše Garrigua Masaryka (2002).

Prohlédněte si: OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne