Pokud se nezastaví nebo alespoň nezpomalí znečišťování vody v nádrži Švihov, která je většinovým zdrojem pitné vody pro hlavní město, mohli by už za čtyři roky Pražané zaplatit víc za pitnou vodu.
Narůstající znečištění vody v Želivce, na které nádrž Švihov leží, si totiž žádá čím dál větší finanční prostředky. Deníku to řekl pražský radní Miloslav Poche, který je předsedou magistrátního výboru pro infrastrukturu.
Pražské vodovody a kanalizace, které Praze vodu z přehrady na řece Želivce dodávají, však tvrzení, že by situace s kvalitou vody byla jakkoliv dramatická, rozhodně odmítly.
Intenzivní zemědělství
„Není třeba propadat panice, ale je pravda, že se už znečištěním vody dostáváme do situace, kdy občan buď o nějaké to procento zaplatí víc, protože úprava vody bude dražší, nebo bude mít chuťově méně kvalitní vodu,“ informoval Poche.
Podle něj stojí za problémem zejména intenzivní zemědělství, které znečišťuje přítoky Želivky, a nečistoty se následně hromadí ve vodárenské nádrži. Alarmující podle Pocheho jsou především hodnoty pesticidních látek a dusičnanů.
Spolupráce krajů
Podle Pocheho by se však celkové náklady na vyčištění přítoků pohybovaly v řádech několika miliard korun. „Navíc Švihov není na území Prahy, a není možné z tohoto titulu do něj investovat,“ konstatoval Poche.
Proto výbor infrastruktury doporučil radě hlavního města Prahy projednat memorandum o spolupráci mezi Prahou, Středočeským krajem a krajem Vysočina. „Signatáři se v tomto dokumentu zavazují podporovat projekty ke zvýšení kvality pitné vody,“ upřesnil Poche s tím, že kraje se budou společně snažit dosáhnout na peníze z Evropské unie. Z těch by pak byla třeba financována výstavba čističek odpadních vod pro malé obce v okolí Želivky.
Hejtman Středočeského kraje Petr Bendl uvedl, že sice o podobném memorandu zatím neví, nicméně s myšlenkou spolupráce na úrovni krajů se ztotožnil: „Bude-li chtít Praha spolupracovat, uvítáme to, protože čistá voda není zdaleka jen problém Prahy nebo Želivky.“
Dramatizování situace se znečištěním Želivky rozhodně odmítly Pražské vodovody a kanalizace. „Soustavný monitoring jasně ukazuje, že kvalita vody v nádrži je v současnosti na takové úrovni, že ji lze bezpečně upravovat na pitnou vodu,“ říká mluvčí Marcela Dvořáková. Přesto připustila, že problémy s kvalitou vody v některých méně vodných přítocích nádrže jsou.
„Jedná se o přítoky, jejichž přínos k celkovému objemu přítoku do nádrže je velmi malý,“ dodala Dvořáková s tím, že zde je pro aktivity krajů či obcí prostor.
Historie švihovské přehrady
Úpravna vody Želivka patří mezi největší ve střední Evropě. Zdrojem vody pro úpravu na pitnou je vodárenská nádrž Švihov o kapacitě až 264 milionů metrů krychlových vody. Nádrž se nachází asi čtyři kilometry nad soutokem říčky Želivky se Sázavou a vznikla jako zásobárna pitné vody pro hlavní město Prahu a okolí. Výstavba byla zahájena v roce 1965 a trvala deset let. Výška hráze je 58 metrů, šířka v koruně činí 7 metrů. Hráz je dlouhá 860 metrů. Vodní dílo zasahuje do šesti okresů a tří krajů. Úpravna vyrábí průměrně cca 3000 litrů vody za sekundu.