Více než čtyři miliony čtverečních metrů nové zeleně mají v příštích letech obklopit metropoli. Vytvoření tzv. zeleného pásu zůstává jednou z priorit magistrátu. Podle něj má nová zeleň na okrajích hlavního města vytvořit protiváhu k rozšiřující se zástavbě a poskytnout Pražanům nové rekreační plochy. Zatím však plány zůstávají jen na papíře.

„V současnosti již bylo vysázeno přibližně 420 000 čtverečních metrů nových ploch zeleně, především na území Dolních Počernic, Kbel, Satalic, Kolovrat a Šeberova,“ informoval radní pro územní rozvoj Martin Langmajer (ODS).

Většina stromů čeká

To je jen zlomek plánovaného prstence, většina stromů na vysazení stále čeká. Magistrát chce nyní celý proces urychlit a do nového územního plánu navrhuje rozsáhlé změny. Stromům a loukám má ustoupit především orná půda.

Některé klíčové pozemky jsou podle radního pro životní prostředí Petra Štěpánka (SZ) připraveny už nyní, záležet bude i na spolupráci se Středočeským krajem. „Na některých místech je potřeba zlepšit koordinaci. Například na souvislý les na pražské straně Drahanského údolí by měla navazovat zeleň i ve Středočeském kraji,“ tvrdí Štěpánek.

Koordinace vázne

Městská rada proto spolu s krajem před několika týdny ustavila koordinační komisi, která má zlepšit vzájemnou spolupráci. Komise se ale dosud nesešla. Podle jednoho z jejích členů, Jana Winklera, zatím ani není možné s jistotou říci, ve kterých místech dojde k úpravě územního plánu.

Radní Langmajer byl ale konkrétnější a několik příkladů vyjmenoval. „V nynější etapě jde zhruba o 4,5 milionu čtverečních metrů například v katastrálním území Březiněves, Třeboradice, Běchovice nebo Suchdol. Po schválení změn územního plánu se ihned přistoupí k realizaci nových zelených ploch. Cílem této etapy je zvýšit plochy zeleně v Praze o deset procent,“ uvedl Langmajer.#nahled|https://g.denik.cz/63/d2/info_zeleny_pas_denik-630.jpg|https://g.denik.cz/63/d2/info_zeleny_pas.jpg|Infografika#

Na pozemcích dosud využívaných k zemědělství budou vysazovány nejen nové lesy a luční porosty, vzniknout zde mají také mokřady a vodní plochy. Magistrát dále slibuje vybudování sítě cest, na nichž bude potřebné vybavení, jako například koše a lavičky.

Starostové už jsou nedočkaví

Starostové městských částí, na jejichž území má nová zeleň vyrůst, realizaci plánu netrpělivě očekávají. „Městská část plán samozřejmě podporuje, přicházeli jsme i s vlastními návrhy na změny územního plánu. Nová zeleň přispěje ke zlepšení kvality ovzduší v blízkosti dálnice a ke kultivaci prostředí vůbec,“ věří starosta Březiněvsi Jiří Haramul.

Starosta Běchovic Ondřej Martan je stejného názoru. „Nová zástavba se neustále rozrůstá a je potřeba ji tlumit. Sami například navrhujeme zelený pás mezi domy a průmyslovou zónou,“ říká. Kultivovaná zeleň by podle něj měla vyrůst místo současných lánů kukuřice a pšenice. „Otázkou zůstává, kdy se tak stane. Opravdový les přece jen roste desítky let,“ dodal.

Architekta a bývalého pražského primátora Jana Kasla těší, že nezapadl jeho plán na vybudování zeleného prstence pro rekreaci Pražanů

Budování pásu potrvá třicet let, říká Jan Kasl

Počátky plánu vznikaly ještě během vašeho působení ve funkci primátora. Jak dalece podle vás jeho realizace od těch dob pokročila a jak hodnotíte působení současné radnice v této otázce?

Obával jsem se, že po mém odchodu nebude zájem pokračovat. Snažili jsme se ještě v rámci opozice prosazovat výkupy pozemků ve prospěch města a zabránit jejich dalšímu vydávání. Nedávno jsem pak byl mile překvapen, když současný radní Martin Langmajer v médiích zelený pruh obhajoval proti komerčním aktivitám. Budu-li optimista, pan radní pochopil, že je třeba Prahu a krajinu kolem ochránit. Budu-li pesimista, budu si myslet, že jde o uměle vyvolaný tlak na nějaké vlastníky nebo developery, aby byli pokornější s tím, že nakonec se jim výstavba stejně povolí. Ale jsem optimista a věřím, že radnice zelený pás podpoří. Jde i o peníze na výsadbu, samozřejmě.

Jaký bude hlavní přínos tzv. zeleného pásu po jeho dokončení?

S plánem zeleného prstence jsem přišel v rámci snahy o zmírnění tak zvaného „urban sprawl“, neřízeného šíření výstavby do volné krajiny. Praha sice má určité plánovací nástroje, ale za hranicí města bylo a je stále příliš snadné stavět a ničit jednu z nejvzácnějších kvalit, českou krajinu. Snažili jsme se proto definovat území, kde by bylo možné postupně dosáhnout ochrany stávající zeleně, zalesnění polí a propojení existujících zelených masivů do jakési améby – slovo prstenec je hodně eufemistické. Cílem bylo proměnit produkční lesy na lesy rekreační, umístit do ploch zeleně cyklostezky, pěší trasy, hřiště, výletní restaurace a tak dále.

Existují podobné projekty i v jiných evropských a světových městech?

Samozřejmě jsem se ve světě inspiroval, třeba ve Skandinávii, ale také britským Green belt systémem. Nejde jen o zelený pruh stromů, ale o cílené přerušení zástavby města a krajiny. Podél dálnic je to skoro nemožné, už nyní vidíte, jak jsou skoro všechny prsty z Prahy obestavěny hangáry. I tady by ale šlo důslednějšími nároky na urbanismus různých distribučních a logistických center tento nepříznivý dojem zmírnit.

Do kdy je podle vašeho názoru možné celý plán uskutečnit?

Horizont je dlouhodobý, dvě až tři desítky let. Les se sází pro příští generace, jde o to, zakotvit ochranu území a postupně kultivovat stávající zeleň a doplňovat novou. Tady má Praha obrovský dluh a místo často nesmyslných staveb a plýtvání – jako je prodloužení tramvaje o osm set metrů v Radlicích za pět set milionů korun, by se mohlo Pražanům zajistit prostředí ke každodenní rekreaci.

Přátelé zeleného pásu

Kdybys tak náhodou měl pocit, že jsi sám, tou cestou mechovou přijď rychle rovnou k nám, říká slavná píseň z první a poslední ekoagitky komunistické televize osmdesátých let, seriálu Přátelé zeleného údolí.

Místo hajného Horyny tu dnes dbá o dobro lesa radní Langmajer, místo zeleného údolí mu jde o zelený pás kolem Prahy.

Pás je v plánech radnice už dlouho a jeho přáteli jsou všichni rozumní lidé, kteří nechtějí kolem města rozplizlou sídelní kaši, jejíž kynutí může právě ochranná lesní zóna zastavit, o jejích ekologických přínosech nemluvě.

Jenže pan radní může mít teď nikoli náhodou pocit, že je sám. Pro výsadbu stromů do pásu musí totiž zajistit výkup pozemků, jež chtějí majitelé povětšinou prodat za daleko vyšší ceny developerům a v radním vidí zloducha, který je chce připravit o peníze.

Nemá to pan Langmajer jednoduché a jeho cesta k zelenému pásu rozhodně nebude mechová, snad ovšem ze své snahy neustoupí. Konečně, proč by to s pozemky pro nový les mělo být jiné než třeba s těmi pro stavbu dálnic?

PETR KUPEC