Metropolitní plán je v přímém rozporu se strategiemi, které již dříve schválila městská rada. Je o tom přesvědčena bývalá ředitelka České inspekce životního prostředí, nyní zastupitelka Prahy 12 Eva Tylová. Plán má totiž umožnit zastavění až 10 procent stávající zeleně a vodních ploch.

Jedním z materiálů, který je dle Tylové v rozporu s Metropolitním plánem, se nazývá Strategie adaptace hlavního města na změnu klimatu, kterou pražští radní schválili vloni na jaře v návaznosti na strategii národní. "O její potřebě nás znovu přesvědčuje vlna veder, kterou právě prožíváme," upozornila Tylová.

Srážky v Praze. Infografika.

Tepelný ostrov města

Strategie adaptace uvádí, že zelené a vodní plochy pomáhají zmírnit efekt tak zvaného tepelného ostrova města, protože se ani při slunečném počasí nerozpalují tolik jako beton. Zeleň také dokáže na rozdíl od vydlážděných náměstí zadržovat vodu při deštích a uvolňovat ji v období sucha.

"Stromy jsou pro příjemný život ve městě v letních parnech klíčové. Umí čistit a zvlhčovat vzduch, vyrovnávat výkyvy počasí, a to jak v létě, tak v zimě, kdy omezují proudění ledového vzduchu, tlumí hluk, a že je v jejich stínu dobře, ví každý. Betonové povrchy naopak absorbují horko a dlouho do noci sálají. Obyvatelé si nikdy neodpočinou," potvrzuje Vendula Záhumenská z organizace Arnika a dodává, že nejhorší je situace v okolí Masarykova nádraží, ale i v podstatné části Prahy 3, 4 a 7. Institut plánování a rozvoje hlavního města (IPR) se ústy svého mluvčího Marka Váchy proti tvrzení ekologů ohrazuje. Zpracovává prý obě koncepce, které vycházejí ze stejných východisek a také se v některých bodech potkávají. Ekologové to ale zpochybňují.

Kde ubyde zeleně?

"Autoři Metropolitního plánu považují za zeleň pouze parky. S ostatními zelenými plochami, jako jsou louky, travnaté plochy nebo izolační zeleň, plán nepočítá. Přitom právě i tento zelený filtr chrání obytnou zástavbu před hlukem a prachem z dopravy. Tato zeleň nejenže nemá v Metropolitním plánu své místo, ale 10 procent z ní má být dokonce zastavěno," varovala Tylová. Vychází přitom ze slov ředitele IPR Romana Kouckého, který před časem médiím popisal revizi tak zvaných městských džunglí. Na ploše 90 procent z nich IPR navrhuje utvořit park nebo místo k rekreaci, 10 procent těchto ploch pak navrhuje k zástavbě.

"Jediná místa, kde možná jistého typu zeleně skutečně ubyde, jsou plochy brownfieldů. Například Bubny, Bohdalec-Slatiny, Nákladové nádraží Žižkov, kde se dnes zčásti nacházejí městské džungle. Vznikem nové zástavby zaniknou mnohdy romantické části této urbánní krajiny. V těchto plochách však Metropolitní plán vyžaduje vznik nových městských parků, které místním lidem umožní rekreaci a oddech v zeleni," namítá Vácha.

Ekologové ale poukazují na to, že nový park s posekaným trávníkem a mladými stromky nemá na mikroklima takový vliv jako zmiňované městské džungle a vzrostlá vegetace. "Pokácený velký strom nedokážou stejně kvalitně nahradit nové malé stromky. Důležité proto je, abychom se co nejlépe starali o vzrostlé stromy," apelovala Záhumenská.