Další kuriózní moment nastává nahoře, v šestém patře. Kdo ten den navštívil Michnův palác, kde na výsledky voleb čeká TOP 09, nebo Babišovo Centrum pohybové medicíny na Chodově, bude notně zklamán. Čtvercová chodba o rozměru třikrát tři metry, z které vedou dvoje dveře. Jedny, do hlavní kanceláře, kam se scházejí politici a jejich kolegové, jsou pro novináře nepřístupné. Druhé obklíčili fotografové a štáby v naději, že někdo „zajímavý" projde. Takže, slušná tlačenice.

Tato uzavřenost je pro ODS typická, politici v jejím štábu i na kongresech bývali vždy jakoby „za odměnu. „Úplně dokonalý ten restart není," říkám si v narážce na nejskloňovanější slovo uvnitř ODS toho dne, když mi z TOP 09 volá kolega, že už mluvil s Kalouskem i Schwarzenbergem. Na druhou stranu, u ČSSD to bývá podobné, jen prostoru je v Lidovém domě víc.

„Dorazil Kuba," zní dobrá zpráva. Po dvou hodinách sledování výsledků se objevuje konečně někdo, s kým se můžete bavit: úřadující předseda Martin Kuba. Moje nadšení však brzy krotí: „Rozhovor zatím ne."

Kolem čtvrté konečně straničtí šéfové svolují: pusťte novináře na chvíli dovnitř. „Ale jen fotografové a kamery," zní pokyn mluvčího strany. Je mi jasné, že kdo zaváhá… Takže jsem fotograf.

Na větší povídání to skutečně není, spíš klipovité ohlasy: drtivá porážka, cesta do opozice… Pravda, zrovna takové ohlasy média přitahují. Naprosto ikonicky pak působí Marek Benda, sedící stranou, sám, vedle okna. V tu chvíli to vypadá, že po 23 letech opustí Poslaneckou sněmovnu.

Ale později se ukáže, že do sněmovny nakonec i z desátého místa kandidátky díky víc jak pěti tisícům kroužků proniká. A zástupci ODS svolávají tiskovku a poskytují rozhovory. Aspoň na chvíli si připadáte, že nejste jako u snědeného krámu. Ale k restartu bude třeba víc.