V Motole oslovili sestřičky na mateřské se žádostí, ať se vrátí do práce dřív, že jim zřídí jesle. Bulovka zase nabízí svým zaměstancům odměnu: Kdo do konce listopadu přivede novou sestřičku nebo laboranta, dostane pět tisíc.

Hledání rezerv

Ve vinohradské nemocnici už dokonce museli kvůli nedostatku personálu omezit i poskytovanou péči. „Byli jsme nuceni přechodně uzavřít i některé části klinik. Problémy máme na standardních odděleních i jednotkách intenzivní péče interních oborů a kardiochirurgie,“ řekla Deníku mluvčí nemocnice Jana Jelínková. Vsoučasné době podle ní nemocnice hledá vnitřní rezervy a postupně zvyšuje počet pomocného personálu.

Podle ředitele Fakultní nemocnice v Motole Miloslava Ludvíka bude situace ještě horší. Po změně systému přípravy na sesterské povolání vyjde letos ze škol jen kolem tisícovky kvalifikovaných sester. Dosud jich bylo pět tisíc. Střední zdravotnické školy ale vychovávají jen zdravotnické asistentky, a ty mohou pracovat pod dohledem sestry. „České nemocnice se asi budou muset přizpůsobit trendu západní Evropy, kde je méně personálu a s péčí o nemocné tam pomáhají příbuzní. U nás na dětské hematoonkologii bychom se už teď bez rodičů neobešli,“ přiznal.

S nedostatkem personálu bojují i na Bulovce. „Chybí nám asi padesát zaměstnanců. Jedná se právě o sestřičky nebo porodní asistentky,“ uvedl mluvčí nemocnice Petr Mach. Doplnil, že počet chybějících zaměstnanců neustále narůstá. „Novým pracovníkům, které akutně potřebujeme, zvýšíme až do výše padesáti procent nákladů i příspěvek na ubytování,“ uvedl další z výhod Mach.

O něco lepší situace je v nemocnici na Homolce. „Máme mírný podstav, ale není to nijak kritické. Nemocnice má dvě ubytovny, které jsou nedaleko, takže u nás velmi často pracují i ženy odjinud. Hodně toho využívají například Slovenky,“ řekla mluvčí nemocnice Jitka Kalousková. Šedesát pracovníků chybí také Všeobecné fakultní nemocnici. „Tento stav trvá už delší dobu. Nové zaměstnance se ale snažíme motivovat i možností dalšího vzdělávání,“ řekl ředitel Jan Bříza.

Potřebujeme lékaře z ciziny

Chirurg z Afriky, anesteziolog z Ukrajiny a třeba hematolog pocházející ze Slovenska. Lékaři z ciziny nejsou v pražských nemocnicích nijak výjimečným jevem. V některých zdravotnických zařízeních totiž pracuje až deset procent lékařů, kteří nepocházejí z Česka. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka jsou dokonce některá oddělení nemocnic v Praze na přílivu zahraničních pracovníků závislá.

Nejčastěji se do metropole přistěhovali Slováci. Například ve Fakultní nemocnici Motol pracuje jednasedmdesát lékařů cizí národnosti, a šedesát dva přišlo právě ze Slovenska. „Máme i několik desítek zdravotních sester, které jsou Slovenky,“ potvrdila mluvčí nemocnice Eva Jurinová. Na Homolce za poslední dva roky zaměstnali dvanáct slovenských občanů. Sedm procent odborníků ze zahraničí mají například ve Fakultní nemocnici na Bulovce. „Tři čtvrtiny jsou občané ze Slovenska, máme tu ale i specialisty z Nového Zélandu, Libanonu, Angoly nebo Ukrajiny,“ sdělil mluvčí Petr Mach.

Podle Kubka je alarmující fakt, že ročně opustí kvůli platům a podmínkám republiku kolem tří set specialistů, což je třetina počtu absolventů lékařských fakult. Ti nejčastěji odjíždějí do Irska, Velké Británie nebo Německa. Podle hlasů z pražských nemocnic to ale není hlavní důvod, proč v Praze musejí brát cizince.

Zahraničí, ale i lukrativní místa

„V posledních pěti letech odešli do zahraničí dva jednotlivci, jeden z kliniky anesteziologie a resuscitace a ortopedicko- traumatologické kliniky. Povinností lékaře ale není, aby nám důvod odchodu sděloval,“ doplnila za Fakultní nemocnici Královské Vinohrady Hana Vránová. Lékaři tak spíše mnohdy chybí proto, že odcházejí na lukrativní místa v soukromých zařízeních.

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) chce zrušit bariéry, které brzdí vstup lékařů ze zemí Evropské unie do Česka. Hostujícím osobám tak bude stačit, když splní pouze požadavky, jaké jsou na ně kladeny evropskými směrnicemi. Větší počet odborníků ze zahraničí to ale do Prahy podle Milana Kubka nepřivede.

„Přiznám se, že kroku ministerstva úplně nerozumím. Dost dobře nevím, v čem bude ulehčení spočívat. Pan ministr ale začátkem roku tvrdil, že do Česka přivede doktory z Rumunska a Bulharska, do současné doby tu žádný není. Takže můžu pacienty uklidnit, že se rumunsky ani bulharsky učit nebudou muset,“ sdělil Kubek.

(luc)

 

Slovenkám se v metropoli líbí

Převážná většina sestřiček ze Slovenska pracuje také na ortopedii ve Fakultní nemocnici Motol. To, že oddělení funguje právě díky nim, potvrdila i staniční sestra Jana.

„Většina sestřiček sem přišla před osmi lety. Tehdy ukončily na Slovensku školu a neměly šanci najít práci. Volná místa v nemocnicích ani u praktických lékařů nebyla,“ říká.

„Přišla jsem do Motola, protože tu pracoval můj známý a věděla jsem, do čeho jdu. O práci tady mi vyprávěl. Nikdy jsem nelitovala, i když někdy toho máme až nad hlavu,“ doplnila sestřička Martina. Přiznala, že do Prahy potom přivedla i svou kamarádku. Tento způsob není zdaleka ojedinělý, mezi sestrami jde o běžnou praxi.

„Práce na oddělení nás baví a naplňuje. Co já vím, tak žádná ze Slovenek neuvažuje o tom, že by odsud odešla domů, kde se mezitím situace zlepšila,“ sdělila Jana. Podle ní přišly první Slovenky na oddělení už v roce 1995.

„České sestry v nemocnicích pracovat nechtějí, protože po střední škole se jdou dál vzdělávat a pak hledají místa jinde. Proto je tu Češek tak málo,“ řekla.

(luc)