Masivní stavba nevelkých rozměrů na kruhovém půdorysu s apsidou nesloužila původně jako kaple, ale jako skladiště střelného prachu. Postavili ho v roce 1742 francouzští vojáci při budování silnice do Chuchle. Po roce 1900 byla kaple obnovena a upravena v beuronském stylu emauzskými benediktiny. V kapli, nově zasvěcené Panně Marii Bolestné, první mši sloužili v roce 1903.

„Památkové hodnoty kaple spočívají zejména v celkové architektonické a stavební podobě – neobvyklý vzhled je dokladem zajímavé historie a rozličnosti účelů využití. Cenná je i vnější a vnitřní umělecká výzdoba, vytvořená na počátku 20. století v osobitém beuronském stylu,“ sdělil ČTK Ladislav Bartoš z Národního památkového ústavu (NPÚ). Beuronská výzdoba je vysoce hodnotná i z toho důvodu, že se zachovala pouze na několika málo objektech. Autorem mozaikové výzdoby na vchodem byl navíc přední český mozaikář Viktor Foerster.

V současné době je kaple silně zdevastována; ještě donedávna byla totiž volně přístupná, její interiér využívali bezdomovci. Posledních 20 let je kaple předmětem vlastnických sporů. Po nezdařené privatizaci a soudním řízení v 90. letech minulého století „spadlo“ vlastnictví kaple na ministerstvo financí (MF), tedy na stát. Podle Radka Ležatky z MF se ministerstvo snaží udržet památkové hodnoty objektu. MF koncem loňského roku nainstalovalo do vstupu mříž jako dočasné opatření proti bezdomovcům. V současné době objednalo posouzení stavebně-technického stavu kaple, aby se zamezilo zatékání vody. V držení MF by měla zůstane kaple jen nezbytně nutnou dobu, připravuje se její opětovná privatizace, dodal Ležatka. Bezúplatný převod nedávno odmítla Praha 5. „Objekt je ve velmi zanedbaném stavu. Pokud bychom se stali jeho vlastníky, museli bychom jej opravit a starat se o něj. Je nám to líto, ale to v současnosti není v ekonomických možnostech městské části,“ řekl radní Michal Šesták (ČSSD).

Občanské sdružení se snaží kapli zachránit

S církevním vlastnictvím kaple zřejmě neměla nikdy nic společného – šlo v podstatě o privátní zbožnost majitelů lomu, připomněl Bartoš. Církevním restitucím tedy objekt nepodléhá.

O záchranu kaple usiluje občanské sdružení Společnost pro ochranu Prokopského a Dalejského údolí. Zatím neúspěšně. „Bez nějaké aktivity místních občanů kteří by měli zájem o věc, je těžké najít pro objekt rozumné využití. I když její poloha u cyklostezky u Vltavy snad určité možnosti nabízí,“ dodal Bartoš z NPÚ.