Část tepla spotřebovaného v domě se jim naúčtuje, ať ho využili, nebo ne. Nyní, kdy lidé tráví mezi svátky hodně času doma, tedy kvůli snaze o úspory nemá smysl třást se zimou; s hřejivým pocitem, že se přece venku mimořádně oteplilo.
Deník zaznamenal překvapení, když na to, že rovnice netopím = šetřím není tak jednoznačná, jak si spousta lidí představuje, upozornila v rámci schůze shromáždění členka výboru Společenství vlastníků jednotek pro dům čp. 1261–1265, Sládkovičova ul., Praha 4 Pavla Belloňová.
Nejméně osmdesát procent průměru
Spousta sousedů vycházela z předpokladu, že minimální spotřeba bude znamenat i minimální platbu při vyúčtování. Belloňová však upozorňuje na ustanovení vyhlášky o rozúčtování nákladů na vytápění známé jako 269/2015 Sb., novelizované coby 376/2021 Sb. Výpočty se řeší poměrně komplikovaně, a to i se zřetelem na polohu konkrétních bytů v domě. Nicméně cena má dvě součásti: základní složku (podle podlahové plochy) a spotřební složku (kdy se pracuje s údaji z měřidel).
Platí přitom, že v přepočtu na metr čtvereční nesmí určená cena vybočit mimo stanovené limity. Oproti průměru nemůže být nižší o víc než 20 procent a vyšší o 100 procent. Jinými slovy: i ten, kdo by termoregulační hlavici ventilu radiátoru nechal nastavenou na vločce po celou zimu, stejně zaplatí 80 procent průměru; naopak ten, kdo by topil pánubohu do oken, zaplatí nejvíc dvojnásobek toho, co běžní sousedé: 200 procent.
V souvislosti se snahou šetřit to řadu lidí překvapuje. Je to ale tak, potvrzuje Belloňová. „I když budu mít naměřenou nulu, musím zaplatit 80 procent průměrné spotřeby za dům,“ shrnula pravidla do několika jednoduchých slov. Tento způsob výpočtu překvapuje i lidi bydlící jinde. Deníku to potvrdila třeba paní Jana z Vinoře: „Tohle slyším poprvé; my se snažíme topení přivírat a moc nevětrat, ať něco uspoříme.“
Způsob přepočtu nákladů se asi změní
Aktuálně platný způsob rozúčtování ceny tepla se nezamlouvá ministrovi pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi (Piráti). Rád by posílil motivaci lidí, kteří by chtěli šetřit víc než ostatní – avšak nikoli na úkor jiných bydlících osob, jež si vypnutí topení nemohou dovolit: například matek s malými dětmi, seniorů nebo nemocných. „Dostávám mnoho dopisů od lidí, kteří volají po spravedlivějším rozúčtování. Je pravdou, že dnešní systém k úspornému chování příliš nemotivuje,“ konstatoval Bartoš. Ministerstvo proto chystá další úpravy vyhlášky, sbírá ohlasy z praxe i zkušenosti ze zahraničí a na leden chystá debatu „u kulatého stolu“ s odborníky i zákonodárci o možných řešeních, uvedla za resort mluvčí Veronika Hešíková.
Připomněla, že ústředním vytápěním se topí v domě jako celku; bez ohledu na to, jak jsou nastavené teploty na jednotlivých radiátorech. „Teplo se šíří nejen v rámci bytu, ale přesahuje stěnami i do sousedních jednotek; prostupuje z teplejších míst do studenějších a má tendenci teploty vyrovnávat,“ uvedla Hešíková s konstatováním, že lze sice přesně změřit množství tepla dodávaného do bytu, avšak nikoli teplo skutečně spotřebované na jeho vytápění. „Jestliže váš soused nebude topit vůbec, zatímco vy ano, bude část tepla z vašeho bytu přecházet i do jeho bytu,“ vysvětlila, co to znamená.
Pro příští topné sezony se ministerstvo chce více zaměřit na strukturu nákladů na teplo: na vazby mezí základní složkou, kterou bydlící ovlivnit nemohou (dosahuje 30 až 50 procent z ceny), a spotřební složkou (činí 50 až 70 procent). Přičemž v potaz by se mělo brát třeba i to, že každý dům má jiné tepelné ztráty. „Čím je dům kvalitnější, zateplenější a pasivnější, tím větší by měla být spotřební složka,“ naznačila mluvčí, kterým směrem se úvahy ministerstva ubírají. „Každý správce a vlastník by měl mít energetický audit a vědět, jaké tepelné ztráty jeho dům má. Na základě toho by měl základní a spotřební složku nastavit. To se však často neděje – a obě jsou dnes nastavovány převážně systémem 50 na 50,“ řekla Hešíková s tím, že ministerstvo bude hledat „vyvážené řešení v nastavení základní a spotřební složky“ a posuzovat i možnosti změn limitních hodnot (tedy oněch 80 a 200 procent).
