Až desítky tisíc korun si mohou vydělat pražští zastupitelé tím, že působí ve společnostech založených městem.

Podle zákona o střetu zájmů má na odměnu nárok každý politik, který není uvolněný pro výkon jiné funkce, například v radě města.

Podle Petra Hulinského (ČSSD), který je předsedou finančního výboru, se odměny za výkon funkce pohybují v rozmezí od pěti do třiceti tisíc korun. „U holdingů je to asi třicet tisíc korun měsíčně, v ostatních podnicích, jako je například Pražská vodohospodářská společnost, se vyplácí asi deset až dvanáct tisíc,“ komentoval výši odměn Hulinský.

Konkrétně v dopravním podniku získávají členové správní rady měsíčně 17 tisíc korun, u dozorčí rady je to šest tisíc.

Funkce berou i zadarmo

O vysoké posty ve firmách mají ovšem zájem i ti politici, kteří ze zákona nemají nárok na žádnou odměnu.

Například náměstek primátora Pavel Klega (ODS) působí podle obchodního rejstříku ve společnostech Kolektory Praha, Pražská energetika Holding a Trade Centre Praha i přesto, že jako uvolněný člen rady za výkon funkcí ve společnostech nemůže odměnu získat.

Tomáš Kramár z občanského sdružení Oživení říká, že městské firmy neztratily na atraktivitě pro radní ani poté, co jim byly zákonem odepřeny odměny. „Radní ve funkcích chtějí zůstat, přestože jim tučné odměny neplynou, protože tam mají velký vliv. Tyto firmy například rozdělují veřejné zakázky. Není velkým tajemstvím, že městské firmy jsou méně kontrolovány než rozhodnutí rady a zastupitelstva,“ komentoval chování představitelů města.

Platy jen z městské kasy

Na tom, že v těchto firmách panuje velmi netransparentní prostředí, se shodují i politologové. „Pro běžného voliče je to velmi nepřehledné a při obecně nízké důvěře v politiku přítomnost zastupitelů a radních ve statutárních orgánech firem voličskou skepsi ještě prohlubuje. Komunální politika je v důsledku možnosti udělování různých veřejných zakázek ke korupci možná ještě náchylnější než takzvaná vysoká politika, a v tomto světle je těžké voliče přesvědčit, že jeho zástupci tam nesedí kvůli osobním výhodám,“ řekl Deníku politolog Martin Stehlík.

Podle Kramára by pomohlo, kdyby politici působili pouze v dozorčích radách, nikoliv ve správních orgánech: „Zastupitelé a radní by měli zastávat ve firmách maximálně kontrolní a dozorčí funkci. Ve správních radách by měli být klasičtí manažeři.“ Také by podle něho neměli být placeni z prostředků firmy, ale z městské kasy. Předejde se tím tomu, že by politici nadřadili zájem firmy nad zájem města.

Neprůhlednost nehrozí

Pochyby o transparentnosti i úvahy o omezení svých pravomocí pouze na dozorčí orgány ovšem politici rázně odmítají: „Nesouhlasím s tím. Jsem předseda představenstva společnosti Vodní svět, kterou založila Praha 11, a tím, že tam jsem, si projekt hlídám. Stížnosti na neprůhlednost jsou nesmysl. Celá akciovka podléhá radě a zastupitelstvu, těmto orgánům se předkládají výroční zprávy, ke změnám dochází opět pouze se souhlasem rady, takže si myslím, že je to transparentní,“ uvedl radní Jiří Janeček (ODS).