Plánovaná účast soukromého investora v budování infrastruktury kolem budoucí linky metra D není podle kritiků pro město výhodně připravená. Dopravní podnik v únoru vybral do strategického partnerství firmu ze skupiny Penta, která je i majitelem tohoto deníku. Společný podnik by měl zajistit rychlejší výkup pozemků kolem nových stanic díky možnosti vyplácet tržní ceny a také výstavbu v jejich nadzemní části a bezprostředním okolí.

Náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská (Zelení) sice loni souhlasila s rozhodnutím Rady, aby Praha zmíněné partnerství navázala. Smlouva s Pentou, se kterou vedení města tento týden seznámilo zastupitele, nicméně podle Kolínské nesplňuje základní požadavek z loňského usnesení – totiž vytěžení ekonomického potenciálu pro hlavní město.

„Nastavené podmínky maximalizují zisk soukromníka a umenšují vliv města i veřejnou kontrolu nad rozvojem dotčených území,“ prohlásila Kolínská. Opoziční zastupitel Ivan Mikoláš (Piráti) pak poukázal na to, že „smluvním dokumentům chybí stanovy, seznam konkrétních pozemků určených k výkupu nebo analýza rizik a jsou navíc velmi komplikované“. Varoval i před tím, že společný podnik nebude vázaný povinností zveřejňovat smlouvy, protože soukromý subjekt v něm má mít 51 procentní podíl. Podle Pirátů by se měla tato povinnost do smlouvy přidat.

S náměstkyní Kolínskou navíc navrhují možnost, že by se společný podnik netýkal celého prvního úseku metra D mezi stanicemi Pankrác a Depo Písnice, ale jen jeho jižnější části, která je „rozvojová“ a má podstatně větší potřebu výkupu pozemků.

Zmíněné námitky nesdílí většina pravicové opozice. „Je to typická levicová demagogie. Šíření strachu z toho, že soukromý kapitál vydělá peníze. To je ale přeci jeho podstata,“ reagoval zastupitel Tomáš Jílek (TOP 09). Ojedinělou připomínku od pravice vznesl jeho stranický kolega Pavel Richter. „Ty smlouvy mají s přílohami přes tisíc stran a já je nemohu po letmém nahlédnutí posoudit. Možná by nebyl od věci oponentní posudek od právní kanceláře,“ podotkl Richter.

Za projektem stojí hnutí ANO s primátorkou Krnáčovou i sociální demokraté. Náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) zdůraznil, že nákup lukrativních pozemků kolem metra nikomu nedává bianko šek. „O jakékoliv změně územního plánu, třeba přeměně na stavební parcelu, musí vždy rozhodnout zastupitelé. Cílem strategického partnerství ovšem není nějaký grandiózní zisk pro město, ale získání know-how a hlavně prostředků k urychlení smluv k těm pozemkům,“ řekl Dolínek.

Podle radního navíc společný podnik nebude investovat do bytové nebo kancelářské výstavby stovky metrů od stanic. Má jít hlavně o výstavbu obchodů a služeb v těsné blízkosti. „Výsledkem mají být funkční výstupy z metra, ze kterého lze vyjít ven a tam to nebude vypadat jako dnes na Bořislavce nebo Veleslavíně, kde vyjdete do míst bez přístřešků, eskalátorů, košů, laviček a parkovacích míst pro kola,“ doplnil Dolínek.

S přípravou první fáze stavby jižní části metra D má začít letos geologickým průzkumem. Celkové investiční náklady odhaduje město na 40 miliard korun. Z toho 6,5 miliardy připadne na investice ze strany společného podniku, který by si měl devět desetin peněz půjčit v bankách a půjčku splácet z komerčního provozu zázemí stanic. Založení společného podniku musí ještě posvětit radní.