Podle letošní vládní zprávy o plnění koncepce prevence bezdomovectví je v ČR kolem 68.500 lidí, kteří nemají domov. Téměř 120 tisíc dětí a dospělých pak žije v nejistém či nevyhovujícím bydlení a hrozí jim, že o ně přijdou.

Problém sociálního bydlení trvá

Lidé v ubytovnách mohou dostat 80 procent dávky na bydlení. Podle letošní novely o hmotné nouzi mohou obce také z části rozhodovat o tom, kdo na jejich území pomoc získá.

V místech, kde se narušuje veřejný pořádek, ohrožují děti či jsou osoby pod vlivem alkoholu a drog, je možné vyhlásit oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Úřad práce by tam pak nemohl vyplácet doplatky na bydlení novým žadatelům. Dávku tak nedostanou třeba lidé z některých částí Sokolova. Určité ulice a domy chce vyčlenit Přerov či Ústí nad Labem a další města.

„Změny v dávkách na bydlení mohou spustit lavinový efekt. Lidé se budou snažit hledat si bydlení blízko. Podobná opatření budou pak přijímat další města. Může to vést ke zvýšení výskytu bezdomovectví," řekla novinářům Martina Veverková z Charity ČR. Podotkla, že v Česku není sociální či dostupné bydlení, do něhož by se lidé v tísni mohli přestěhovat.

Změna prý ke zmírnění chudoby nepřispěje

Podle Veverkové je v nynějším systému sociálního zajištění několik problémů, které představují pro potřebné bariéru v přístupu k pomoci. Vedle omezení dávek na bydlení je to povinná veřejná služba, poskytování části dávek v poukázkách či nezvyšování životního minima, vypočítala Veverková.

„Snažíme se prosazovat, aby systém pomoci v hmotné nouzi fungoval lépe. Podstatná je přiměřenost příjmu, jeho dostupnost a také aktivizační funkce, aby se člověk vrátil na trh práce," dodala Veverková.

S omezením dávek na bydlení lidem, kteří žijí v takzvaných oblastech se zvýšeným výskytem nežádoucích jevů, nesouhlasí ani rada vlády pro záležitosti romské menšiny.

Začátkem listopadu vyzvala ministerstvo práce, aby se zasadilo o vypuštění paragrafu s tímto pravidlem ze zákona o hmotné nouzi a „zajistilo dodržování práv občanů a dalších zásad právního státu". Také podle rady změna nepřispěje ke zmírnění chudoby a negativních sociálních jevů, ale naopak je ještě prohloubí.

Některá města a obce řeší potíže s chudinskými místy. V těchto ghettech bývá většina dospělých bez práce, rodiny žijí ze sociálních dávek. Takzvaných vyloučených lokalit v Česku přibývá.

Podle analýzy, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce, se od roku 2006 do roku 2015 jejich počet zdvojnásobil ze 300 na 600. Tato ghetta byla ve 297 městech a obcích, žilo v nich až 115 tisíc lidí. V roce 2006 to bylo 80 tisíc lidí.