Hluk ze stovky prolétajících letadel denně, nebezpečí teroristického útoku, zvýšené emise, dopravní kolapsy či riziko leteckých katastrof v kraji chemického průmyslu. To všechno přinese podle třiceti tisíc lidí, kteří žijí jen pár kilometrů severně od Prahy, letiště Vodochody.

Ranvej nyní slouží k výcvikovým letům a využívají ji také privátní tryskáče. Její vlastník společnost Penta Investments má ale s pozemky „atraktivnější“ plány. Chce je změnit v letiště mezinárodní, kam naláká charterové dopravce.

Předvolební téma

Vlna nevole okolních obcí koncem týdne vygradovala dokonce do předvolební debaty v Kralupech nad Vltavou. Na té se jasně ukázalo: proti rozšíření jdou i někteří politici.

„Musíme bojovat, protože nám jde o život,“ shodují se někteří odpůrci mezinárodnímu terminálu. Čtrnáct sdružených vsí a měst dál podepisuje petici a z vlastních peněz si platí právníky a reklamní kampaně.

„Všech našich sedm zastupitelů se staví proti letišti. Stejně jsou na tom i lidé. Z ankety, vyplynulo, že většina je proti. Našli se sice i jedinci, jimž to bylo jedno, ale ti by se pravděpodobně ozvali, až by jim nad hlavami přelétalo 141 letů denně,“ říká starostka Máslovic, které leží od letiště jen pár kilometrů, Vladimíra Sýkorová.

Letová dráha nad rafinérií

Podle ní terminál nepřinese jen hluk a více aut, ale také velkou hrozbu. Letová dráha totiž povede nad závody České rafinérské u Kralup.

„Když na sklonku devadesátých let minulého století při požáru v jednom z nich hrozil výbuch, shodli se experti, že by to smetlo nejen Kralupy nad Vltavou a blízké vesnice, ale i část Prahy,“ tvrdí jeden z obyvatel. Memorandum proti letišti podepsalo již čtrnáct obcí, na jejich stranu se nyní přiklonili i politici.

Náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr (ODS) starostům nabídl oponentní posudek Státního zdravotního ústavu na hluk a středočeský politik Jiří Janata (SZ) zase odmítl stanovení hlukového ochranného pásma. „Je to pouze skryté schválení překračování hlukových limitů,“ poznamenal.

Na vojáky si nestěžovali

Jakv pátekuvedla ředitelka korporátní komunikace Aero Vodochody Jana Studničková, obavy některých obcí jsou pochopitelné. „Snažíme se s nimi komunikovat, v rámci projednávání studie EIA jsme získali značné množství připomínek, z nichž většina se týkala právě hluku a dopravy. Nyní tyto připomínky zpracováváme a věříme, že všechny mají řešení,“ říká s tím, že letouny, které nízkonákladové aerolinie používají, patří k nejtišším na světě a i když ve Vodochodech často trénují, nikdo si na ně narozdíl od provozu vojenských stíhaček nebo sportovních letadel létajících poměrně nízko, zatím nestěžoval.

Pokud by studie vlivu dopadu na životní prostředí (EIA) prošla, začne vlastník s výstavbou zázemí pro cestující, terminálem a pozemní infrastrukturou. Vzletová a přistávací dráha, která bude doplněna o navazující systém pojezdových drah, zůstane na stejném místě a ve stejné podobě, jako je dnes.

„Projekt přinese pracovní místa a v neposlední řadě i peníze do obecních pokladen. Letiště není možné někam přestěhovat, a proto všechny pracovní i podnikatelské příležitosti, které přinese, budou trvalé,“ uzavřela Studničková.

Kateřina Špačkováz odboru posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC Ministerstva životního prostředí Deníku řekla:

Veřejnost bude mít možnost uplatnit své připomínky

V jaké fázi je nyní proces posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) záměru vybudování mezinárodního veřejného letiště ve Vodochodech?

Na začátku letošního roku společnost Penta Investments předložila oznámení záměru. Následovalo zjišťovací řízení, kde mohl každý uplatnit své připomínky. Na jaře dospělo ministerstvo životního prostředí k závěru, že předložené oznámení není tak dostatečné, aby mohlo nahradit dokumentaci, a stanovilo třináct podmínek, které investor musí doplnit. Týkají se například dopravní obslužnosti, hlučnosti, emisí nebo bezpečnosti, tedy rizika při možných leteckých haváriích. Jak dlouho to ïnvestorovi bude trvat, není stanoveno, záleží na něm.

Co bude následovat, až investor přeloží dopracované podklady?

Ministerstvo životního prostředí pověří nezávislého zpracovatele oponentního posudku, aby vyhodnotil, zda jsou doklady předkládané investorem v rámci dokumentace relevantní, a předá ministerstvu životního prostředí návrh závěrečného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí.

Při zjišťovacím řízení se u vás sešlo asi 750 připomínek, které se odrazily právě v posuzování vlivu záměru na životní prostředí. Jaké má veřejnost nyní možnosti vyjádřit se?

Veřejnost bude mít možnost uplatnit své připomínky ještě několikrát. V současné době je však proces na straně investora. Připomínky mohou následovat, až předloží dopracovanou dokumentaci, další pak po zveřejnění posudku. Těsně před vydáním výsledného stanoviska dojde k veřejnému projednání, kde se sejdou zástupci oznamovatele, zpracovatele dokumentace, oponentského posudku a právě i široká veřejnost.