"Úspěšnost oživení při fibrilaci srdečních komor, která je typickou komplikací například při infarktu myokardu, se v Praze pohybuje mezi 25 až 30 procenty. V jednotlivých státech USA toto číslo kolísá mezi pěti až 20 procenty a v členských zemích EU mezi 19 až 30 procenty," uvedla mluvčí. V hlavním městě oživovali loni záchranáři 153 lidí s fibrilací síní. Celkově se počet resuscitací, kdy je vážně ohrožen život, pohyboval kolem 500.

PRAHA - Podle mluvčí dosahuje pražská záchranka dobrých výsledků i díky tomu, že na lince 155 dostane volající od školených zdravotních sester radu, jak postupovat při oživování, než přijede sanitka. Systémy s jedním tísňovým číslem 112 pro záchrannou službu, policii i hasiče mají podle statistik výsledky horší.

Podle ředitele pražské záchranky Zdeňka Schwarze přispívá k dobrým výsledkům i to, že k případu vyjíždí sanitkou lékař. Systém bez výjezdu lékařů funguje například v severských státech EU a v USA.

Procento zachráněných zvyšuje podle ředitele i přímá návaznost na nemocniční péči a vysoce specializovanou léčbu. Toto propojení je podle něj v Evropě řídké. Specialisté tam bývají k dispozici jen na zavolání a často až druhý den ve své pracovní době.

Mluvčí upřesnila, že zdravotní pojišťovny hradí výjezdy záchranky jen z jedné třetiny, většinu platí město. Záchranáři podle ní už řadu let čekají na zákon o zdravotnické záchranné službě. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) ho připravuje, peníze záchrankám by podle něj měl dávat stát. "Hodně by nám pomohlo, kdyby bylo lepší financování, zákon o zdravotnické záchranné službě a měli jsme vlastní administrativně technickou budovu," shrnula mluvčí.