Kvůli nedostatku zaměstnanců mohou pobočky otevřít méně přepážek, zákazníci si tak zejména v odpolední špičce počkají ve frontě déle. Lidé ale chybí i na depech, kde se hromadí neroztříděné zásilky a nabírají tak zpoždění.

Problém s úředními zásilkami

Zpoždění se týkají i úředních zásilek, u kterých může kvůli fiktivnímu doručení hrát roli každý den. Pokud o nich adresáti nevědí nebo jim nejsou doručeny včas, může jim marně uplynout lhůta daná úřadem nebo soudem, výsledkem může být třeba i exekuce.

„Zaznamenali jsme mnoho stížností, nejhorší situace se zdá být na pravém břehu Vltavy, konkrétně v Letňanech, ve Vinoři, na Proseku, na Střížkově, v Libni. Zákazníci si stěžují, že doručovatelé nechodí každý den, na situaci jsme proto zaměřili kontrolu. Pokud se pochybení potvrdí, což už se v minulosti stalo, hrozí poště pokuta,“ uvádí Martin Drtina, mluvčí Českého telekomunikačního úřadu.

Na poště podle něj také mohou zákazníci včetně úřadů a soudů vymáhat vrácení ceny zásilky nebo odškodnění, protože s ní podáním dopisu či balíku uzavírají poštovní smlouvu.

O 5000 korun nižší mzdy než celostátní průměr

V Praze chybí České poště 9 procent listovních doručovatelů a 8 procent doručovatelů balíků. Současný stav má podle odborů negativní dopad na zaměstnance, kteří musí zvládat více práce a jsou přetížení.

„Všechny odborové organizace pošty upozorňují na tento stav už několik let,“ říká Roman Burda, místopředseda odborů SOS-21. Nejvíce by podle něj pomohl růst mezd, které jsou v průměru o 5000 korun nižší, než je celostátní průměr. Od dubna sice došlo k jejich navýšení o 7,1 procenta, na výplatní pásce si ale všichni zaměstnanci pošty tolik nepřilepší, protože se jim zároveň často sníží výkonnostní bonusy a příplatky. Podle Burdy by zejména v Praze, kde je nízká nezaměstnanost a vyšší mzdy, pošta lépe sháněla zaměstnance s vyšším náborovým příspěvkem, než je aktuálních 15 tisíc korun.

Odbory viní nízké úhrady

Souhlasí s ním i Jindřiška Budweiserová, předsedkyně Odborového svazu zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb a Podnikového koordinačního odborového výboru České pošty, sdružujících na 9000 zaměstnanců. Upozorňuje, že zaměstnanci pošty mají díky kolektivní smlouvě zajímavé benefity, ani ty ale nevyváží podprůměrné mzdy, které zejména v Praze nejsou pro nábor lidí konkurenceschopné. Budweiserová vidí problém v úhradách na zajištění základních poštovních služeb, které poště ukládá zákon. Ročně stojí podnik více než dvě miliardy, od státu ale dostane pošta nanejvýš 500 milionů za rok. Situace trvá od liberalizace poštovních služeb v roce 2013, od té doby pošta přišla až o 6,9 miliardy korun.

„Náš odborový svaz sestavil Petici za spravedlivou úhradu nákladů základních poštovních služeb poštovní služby jsou veřejné služby, která žádá změnu zákona v této oblasti. Petici podepsalo 13 891 zaměstnanců České pošty a občanů České republiky. Předložili jsme ji vládě, Poslanecké sněmovně a Senátu. Čekáme na její projednání na veřejném slyšení,“ vysvětluje Budweiserová.