„Jedním z důvodů odkladu byly také obavy rodičů, že jejich dítě není dostatečně připraveno na to, aby případně zvládlo distanční výuku, která by mohla zase nastat,“ prozradila Pražskému deníku Gabriela Babušová, zástupkyně ředitelky ZŠ Jeseniova v Praze 3.

Klidní však nejsou ani mnozí rodiče dětí, kteří o odklad nepožádali. „Máme doma budoucího prvňáčka. A když jsme se starším synem, který je v páté třídě, válčili s distanční výukou – a to už je samostatný, nedovedeme si představit, že bychom v září učili ještě mladšího syna číst a psát,“ říká Petr Forman, otec dvou školáků z Prahy 10.

S podobnými obavami se setkali u on-line zápisů i pedagogové. „Rodiče se nás často doptávali, co mají děti ještě před vstupem do školy naučit v oblasti digitálních technologií,“ potvrzuje Babušová.

Prodloužení dětství

S dětmi, jejichž rodiče letos požádali o odklad povinné školní docházky, se již od ledna setkává se svými kolegy Galina Jarolímková, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Praha. Podle ní se za posledních deset let enormně zvýšil zájem rodičů prodloužit svým dětem o rok bezstarostné dětství.

„Odklad školní docházky by však neměl být chápán pouze jako administrativní krok k odložení školní povinnosti, ale především jako čas pro kompenzaci a stimulaci,“ vysvětluje Jarolímková.

K odkladu by podle ní mělo docházet jen v případech celkové nezralosti dítěte, pokud má obtíže v komunikaci nebo je sociálně či pracovně nezralé.

„Rozhodně nejsme zastánci plošných odkladů školní zralosti jen na základě nepodložené žádosti rodičů, aby dětem prodloužili dětství či z důvodů covidu.“

Právě šíření koronaviru se však podle Babušové negativně projevila na budoucích školácích. „S ohledem na epidemickou situaci v uplynulém roce je u dětí patrná nekoordinovanost pohybů a značná neobratnost nejen v oblasti pohybu, ale i jazyka. Děti mají obtíže s koncentrací a s dodržováním stanovených pravidel.“

Dříve byl testík

V letošním roce stejně jako vloni se konaly zápisy do prvních tříd bez účasti dětí. Rodiče je přihlašovali on-line, samotný zápis byl pak pouze formální, rodič se šel v předem domluveném termínu do školy jen podepsat.

Učitelé, ale hlavně rodiče s dětmi, tak neměli zpětnou vazbu, jestli je dítě zralé na vstup do školy. „V minulých letech jsme přitom měli pro děti testík vytvořený speciálními pedagogy. S ním pak paní učitelky při zápisu s budoucími žáky pracovaly,“ popsala Irena Meisnerová, ředitelka ZŠ Cimburkova v Praze 3.

Již minulý rok, pár měsíců po nástupu do první třídy, zažívali psychologové v pedagogicko-psychologických poradnách nápor.

„Na přelomu podzimu a zimy jsme zaznamenali zvýšený zájem o zjištění příčin školní neúspěšnosti u žáků prvních tříd, kteří šli vloni do školy bez klasického zápisu. A stejných zakázek se obáváme i příští školní rok. Při běžném zápisu do školy totiž byli rodiče upozorněni na možná úskalí nástupu do školy,“ popsala Jarolímková.

Ta dodává, že při administrativním zápisu do školy toto není možné. A rodiče tak obtíže v adaptaci dítěte objeví až na podzim v první třídě.

Malá slovní zásoba

To potvrzuje i Babušová. „V současné době vnímáme nárůst žáků s vadami řeči, s malou slovní zásobou a značné nedostatky jsou u dětí zřejmé i v sebeobslužných činnostech, kdy mnohé činnosti za dítě v rámci úspory času vykonává rodič nebo prarodič.“

Mnohé děti, které míří do prvních tříd, nejsou například zvyklé jíst příborem. „Mnohdy používají jen lžíci či vidličku. Po upozornění například dítě pravák uchopí nůž do levé ruky a pokračuje v konzumaci. Jedná se přitom o fázi nácviku používat při činnosti obě ruce koordinovaně, jako je tomu třeba u nácviku rýsování a manipulace s tužkou a pravítkem,“ dodává Babušová.