Druhá polovina ledna se blíží. A spolu s ní také zápisy budoucích prvňáčků do pražských základních škol. Prestižní školy letos odmítnou až polovinu zájemců.

Nejžádanější pražské školy již na svých stránkách spustily on–line registraci k zápisu, kterou by rodiče neměli přehlédnout. V opačném případě se jim může stát, že budou ve škole se svým potomkem čekat i desítky minut a možná stejně neuspějí. Zájem o kvalitní výuku totiž i letos vysoce přesahuje kapacity prestižních zařízení, v mnohých případech až o polovinu.

K zápisu přes internet

Na webových stránkách Základní školy Kladská ve druhé městské části svítí téměř ve všech možných termínech zápisu oranžový nápis: obsazeno. „Zatím se nám přihlásilo 105 dětí. Naše kapacita jsou však jen dvě třídy, můžeme vzít jen 52 dětí,“ vysvětluje Kateřina Vávrová, ředitelka školy.

Děti projdou testováním, čeká je „Kladská stezka odvahy,“ na které ukážou své dovednosti, a pak je čeká pohovor a test připravený psycholožkou. Čtyři komise přezkouší zapsané předškoláky, pátá pak převezme děti, které rodiče dopředu nezaregistrovali.

„Přihlížíme jednak k talentu dítěte, ale také, zda již má v naší škole nějakého sourozence. Pokud patří do naší spádové oblasti, máme povinnost ho vzít. Když však toto dítě dopadne v testech špatně, pohovoříme si s rodiči o tom, zda by bylo schopné výuku zvládat. Naše škola patří mezi náročnější, například už od první třídy se zde děti učí němčinu,“ popisuje Vávrová. Podobnému náporu uchazečů čelí První jazyková základní škola v Praze 4, Horáčkova. O místa ve školních lavicích se zde povede tvrdý boj: počet dětí registrovaných k zápisu převyšuje kapacitu prvních tříd dokonce třikrát. „Registrovat se mohli rodiče už na dnech otevřených dveří, průběžně telefonicky a přes internet na stránkách školy,“ říká ředitelka školy Jana Libichová.

Do prvních tříd bude moci nastoupit 50 dětí, které se rozdělí do dvou tříd. Dosud se jich však k zápisu přihlásilo 150, což je o 20 více než minulý rok. Rozhodnou testy schopností a půlhodinový rozhovor s paní učitelkou. O Základní školu Horáčkova je velký zájem díky kvalitní výuce jazyků. „Od první třídy se u nás děti učí angličtinu, ve čtvrté třídě pak přibírají další jazyk. Máme celkově víc hodin výuky,“ upřesňuje Libichová.

Roste také zájem rodičů o školy s rozšířenou výukou tělesné výchovy,nebo výtvarné výchovy. Rodičům mají v orientaci pomoci rovněž dny otevřených dveří, které školy pořádají. Prvňáčky, které prestižní základní školy odmítnou, přijmou běžné základní školy. Podle magistrátu jsou stávající kapacity základních škol dostačující.

Proto se ani ve školním roce 2010/2011 neplánuje otevření žádné nové základní školy zřizované městskou částí.
Například v deseti základních školách Prahy 2 se nedostatku kapacity zdaleka neobávají. „Kapacity chybí spíš mateřským školám,“ říká Zuzana Folprechtová z Odboru školství Prahy 2. „Že bychom museli prvňáčky odmítat, nám zatím nehrozí. Osmdesát procent našich žáků představují romské děti. Proto se o nás často mluví jako o romské škole, ale není to tak. Snažíme se nalákat například na rozšířenou výuku estetické výchovy,“ uvedla ředitelka smíchovské Základní školy Grafická, Ivana Rosová.

Prvňáčků bude víc

Do letošních prvních tříd zasedlo téměř devět a půl tisíce školáků. „Vzhledem k narůstajícímu počtu dětí v mateřských školách se dá předpokládat, že budoucích prvňáků bude o něco více než vloni.

V pražských mateřských školách je nyní ve věkové kategorii dětí, které by měly nastoupit k zápisu do základních škol, téměř dvanáct tisíc. Roli však hrají i odklady,“ uvedla Veronika Urbanová z Magistrátu hlavního města Prahy.

Václava Masáková, ředitelka Pedagogicko–psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4, říká:

V Praze přibývá odkladů, ale i vyspělých dětí

O odkladech, předčasně vyspělých dětech a nejčastějších chybách rodičů hovořil Deník s Václavou Masákovou, která vede Pedagogicko–psychologickou poradnu pro děti ze tří městských částí, Prahy 1, 2 a 4.

Přibývá v Praze rodičů, kteří žádají o odklad pro své děti?
V současné době žádá o odklad asi 20 procent dětí. Říká se, že odkladů je čím dál tím více. Jenže to se říká asi už od roku 1975. Kdyby tomu tak skutečně mělo být, tak by dnes do prvních tříd chodili samí sedmi–osmi letí. Takže bych to brala s rezervou.

A co děti, jejichž rodiče si přejí, aby do školy nastoupily dříve?
Ano, těch přibývá. Stále více rodičů žádá, aby jejich děti, které teprve v průběhu školního roku oslaví šesté narozeniny, mohly být do první třídy zapsány. Rozevírají se tak pomyslné nůžky: na jedné straně přibývá odkladů, na druhé straně je i více dětí, které nastoupí do první třídy ještě před dovršením věku šesti let.

Jaké bývají důvody rodičů, kteří o odklad žádají?
Obávají se, že by dítě mohlo ve škole selhávat, mají pocit, že je příliš citlivé, křehké, nebo úzkostlivé, což potvrdí, nebo vyvrátí psychologické vyšetření.

Jaká jsou kritéria, kterými školní zralost posuzujete?
Hlavní je vlastní vývoj, rozumové schopnosti i psychika dítěte. Je důležité, zda je připraveno učit se číst a psát, zda má vyvinutý sluch, tak aby dokázalo dávat dohromady slabiky a rozlišit první hlásku slova nebo slabiky. Další kritéria jsou socioemoční, tedy společenské a sociální dovednosti. Tedy zda je dítko schopné se samo o sebe postarat, dokáže se obléknout, zavázat si tkaničku, přijít do školy a pověsit si kabát a nebude čekat, až to za něj někdo udělá. Prostě to zvládne samo, maximálně když mu to někdo připomene. Citová zralost pak znamená, že je schopné vydržet delší čas bez přítomnosti někoho známého z rodiny a hlavně, zda se dokáže bez problému podřídit autoritě, tedy učiteli v tomto případě. Citová stabilita dítěte je také důležitá, je to pocit, že někam patří, že si je jisté svým zázemím.

Jak se tato kritéria dají poznat?
Pozorováním, něco je i měřitelné, existují psychotesty. Také vycházíme z toho, jak by měl vypadat průměrný vývoj dítěte. Mluvit děti začínají v jednom roce, ve dvou letech dávají dohromady věty, v šesti letech už od nich očekáváme, že se dokáží vyjadřovat. Neměl by pro ně být problém vzít do ruky tužku a nakreslit kolečko nebo křížek. Pozorujeme, jak dítě reaguje, hodně také prozradí rozhovor s učitelkou z mateřské školy, do které dítě chodilo. Naše poradna má na starosti tři pražské obvody, Prahu 1, 2 a 4, alespoň dvakrát do roka proto v mateřských školách provádíme základní šetření.

Jak velký vliv mají na vývoj dítěte rodiče?
Obrovský. Dnešní filozofie výchovy má dvě charakteristiky. Z jedné strany volná výchova, na druhou stranu se však dnešní rodiče snaží, aby se děti co nejvíce rozvíjely v tom, v čem mají sami zkušenosti.

Má to i nějaká rizika?
Volná výchova znamená, že rodiče nechají dítě samo, ať se vyvíjí. Což nemusí být vždy vhodné, je nutné, aby si dokázalo před nástupem do školy osvojit základní sociální dovednosti, jako podřizování se autoritě.

Dnešní děti poznávají už v raném věku počítače a mobilní telefony, jaký to na ně má vliv?
Tyto zkušenosti nastartují zase trochu jiné dovednosti. Je to samozřejmě nesrovnatelné oproti minulosti, kdy se člověk k počítači dostával mnohem později a byl k dispozici jeden na celou kancelář.

V čem současní rodiče nejčastěji chybují?
Na přiměřené rozvíjení dítěte má největší vliv prostředí, ve kterém žije, jeho rodina. Bohužel, velmi často se v poradně setkáváme s dětmi, které se nedokáží dobře vyjadřovat, chybí jim slovní zásoba. Pro rozvoj řečových a vyjadřovacích schopností je totiž nutné, aby s dětmi někdo mluvil, komunikoval, podněcoval je, aby vyjádřily svoje myšlenky. Mnoho rodičů tuto stránku zanedbává, odhadem to může být až polovina! Raději dítě posadí před televizi nebo ho vezmou třeba na plavání. Přitom by mu více prospělo, kdyby si s ním povídali, vyprávěli mu pohádky.

Co ještě berete v potaz?
Jak bude žít dítě v době vstupu do první třídy. Jaké bude mít v rodině zázemí. Pokud bude dopoledne ve škole, odpoledne v družině, a úkoly bude psát po večerech, hrozí jeho přetížení. To mu neulehčí jeho novou roli – školáka.

V současné době jsou dost populární základní školy s rozšířenou výukou jazyků. Doporučujete je?
Jde o to posoudit, zda dítě tu zátěž unese. Pokud ještě nemá dostatečně upevněnou češtinu a už se mu nabízí druhý jazyk, hrozí, že v tom bude mít zmatek. To však neplatí pro bilingvní rodiny, kde je dítě zvyklé odmalička na dva jazyky.

Jak se pozná přetížené dítě?
Je snadno unavitelné, podrážděné, spavé, nebo naopak trpící nespavostí. Je často nemocné a plačtivé.