V pátek a sobotu Pražané rozhodnou o třech lidech, kteří usednou na dalších šest let do senátorských křesel.

Politologové senátní volby řadí do kategorie druhého řádu, což je učený termín pro fakt, že lidi příliš nezajímají. To ovšem v Praze vůbec nevadí kandidátům, kterých naopak přibývá.

Když se volili senátoři v Praze 6, 10 a 11 roce 2004, usilovalo o hlasy voličů 24 kandidátů. V roce 2010 to bylo 31 osob. Letos by křeslo rádo získalo 33 lidí.

Kandidáti se chtějí zviditelnit 

Podle odborníků je růst počtu uchazečů o post senátora dán tím, že v kombinaci s novými možnostmi komunikace přinášejí volby a předvolební kampaně lidem možnost se zviditelnit, případně navázat na kariéru v jiném oboru.

„Ukazuje se, že s přibývajícím počtem senátních voleb přibývá celebrit. Mnozí začínají využívat právě tyto volby ke zviditelnění svých názorů, postojů i své dosavadní životní dráhy. To nebývalo zvykem. Do Senátu se nominovali buď vysloužilí straníci, končící politici, nebo místní angažovaní občané," shrnul politolog Jan Kubáček.

V Praze se utkají akademik, disident, tanečník i hudebník

Na billboardech a hlasovacích lístcích tak letos vidíme celou řadu známých osobností. Asi nejvýraznější je souboj v Praze 6. Tam proti sobě stanuli mimo jiné známý bývalý disident František „Čuňas" Stárek, mezi mládeží populární akademik Václav Bělohradský nebo tanečník Vlastimil Harapes.

Své kandidáty nasazují i menší politické strany, pro které představují volby vítanou publicitu. Například Straně soukromníků se podařilo pro kandidaturu v Praze 10 získat známého muzikanta Felixe Slováčka.

Senátní volby v Praze. Infografika.

Čtěte také: Sledujte volební zpravodajství regionálních Deníků