S úpravami chce magistrát začít do léta a podle politiků z pražské koalice by proměna místa měla uspokojit obyvatele okolí i kolegy z vedení Prahy 1, kteří dlouhodobě volají po útlumu služeb pro bezdomovce a narkomany v centru metropole. „Prostor v ulici U Bulhara dnes nebudí krom odporu žádné jiné emoce. My jsme společně s architekty našli skvělé řešení za rozumné peníze," prohlásil náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (Spojené síly / TOP 09).

Přímo pod mostem má vzniknout nový interiér nízkoprahového centra, jehož strop bude tvořit magistrála a nový plot s grafickými prvky Naděje vytvoří fasádu zařízení, které se specializuje na poskytování zdravotní péče lidem, kteří často ani nemají pojištění. Kultivace s odhadovanými náklady kolem 20 milionů korun má probíhat ve třech fázích. Po nízkoprahovém centru přijde na řadu ulice U Bulhara, která by měla být v budoucnu prostupnější. Přibudou v ní stromy v květináčích, cyklostezka a se sousedstvím Vysoké školy ekonomické ji spojí nový přechod. U současné křižovatky pak vznikne otevřená „alternativní“ městská galerie. Celý projekt je navíc koordinovaný s rovněž připravovanou úpravou samotné křižovatky pod magistrálou.

Provoz v Naději už byl utlumen

„Studie i zahraniční zkušenosti ukazují, že velká centra, jako je například U Bulhara, nejsou dobrým řešením a že atomizace a decentralizace služeb vedou k daleko větší adresnosti a efektivnosti. Problémy s lidmi bez domova a drogově závislými nemohou řešit jen centrální městské části,“ uvedl loni v září starosta Prahy 1 Petr Hejma (My co tady žijeme / STAN) při příležitosti podepsání „desetibodové deklarace“ tří městských částí proti „přílišné koncentraci problémových osob".

Magistrátní politici i zainteresované neziskové organizace ale upozorňují, že s příslušnými službami jejich potenciální klienti z okolí Hlavního nádraží rozhodně nezmizí. A dodávají, že k postupné decentralizaci dochází, přičemž objem podpory ve středisku Naděje už byl významně utlumen. V současnosti tam ordinuje praktický lékař třikrát týdně a jednou týdně zubař i gynekolog. „Podobné sociální problémy se shlukují kolem centrálních nádraží všude v Evropě. Nemyslíme si, že by v Praze zmizely spolu s ‚nízkoprahem‘. Ten by měl naopak dostat důstojnější zázemí,“ zdůraznil radní pro městský majetek Jan Chabr (Spojené síly / TOP 09) s dovětkem, že příslušné pozemky pronajímá město Naději zatím vždy na dva roky, přičemž po realizaci změn podle urbanistické studie by se období kontraktu mohlo prodloužit.

„Také já jsem hluboce přesvědčená, že když kultivujeme nějaké místo, tak ono zpětně kultivuje nás. Podle zkušeností z Vídně je v pěkném prostředí mnohem snazší sehnat i například lékaře, kteří jsou tam ochotni sloužit jako dobrovolníci pomáhající lidem bez pojištění,“ konstatovala radní pro sociální oblast Milena Johnová (Praha sobě). Nová tvář lokality by podle ní měla zvýšit pocit bezpečí u všech lidí, kteří se zde pohybují včetně rezidentů, klientů střediska Naděje i jeho pracovníků. „Zrušení centra by naopak situaci zhoršilo. Péče o tyto lidi je v zájmu veřejného zdraví. Je v zájmu společnosti, aby v ní byli zdraví lidé,“ poznamenala dále Johnová, která je také přesvědčená o tom, že „o financování služby by se měl zajímat stát a zdravotní pojišťovny i vzhledem k faktu, že 80 procent klientů centra představují mimopražští včetně cizinců“.

Naděje momentálně shání finance na provoz zdravotních služeb u nádraží na nejbližší měsíce a roky. Oblastní ředitel Daniel Svoboda si postěžoval, že jednání s Ministerstvem zdravotnictví, bez jehož pomoci se středisko neobejde, v tuto chvíli nevypadají pozitivně. „Do střediska nyní dochází asi 150 lidí denně. Hezké prostředí celkově nevyřeší jejich situaci, ale může je povzbudit k tomu, aby ji chtěli řešit lépe,“ komentoval Svoboda plán kultivace. „V budoucnu někdo vyhodnotí, jestli se nám podařilo odstranit ono napětí a jestli jde o cestu, jak pomáhat všem v rámci paradigmatu, že město je skutečně pro všechny,“ doplnil náměstek Hlaváček.