Tyto děti pak mívají velké problémy s dalším uplatněním, upozorňují pracovníci Člověka v tísni. „Jedná se o děti, které během školy jednou či dvakrát propadly. Sice tedy absolvovaly devět let povinné školní docházky, ale bez řádného ukončení základního vzdělání," vysvětlil analytik Člověka v tísni Daniel Hůle.

Děti propadají i z hudební výchovy

Problémy pak na ně čekají při dalším studiu i na trhu práce. Většina rekvalifikačních kurzů na úřadu práce je totiž podmíněna právě dokončeným základním vzděláním.

Některé příběhy by přitom nemusely končit tak tragicky. „Setkáváme se s velmi absurdními příběhy propadnutí z hudební výchovy, nepřipuštění k reparátu či několik nedostatečných již v pololetí první třídy," popsala Petra Sedláčková, metodička doučování. Ve skandinávských a západoevropských zemích je přitom běžné, že na základních školách děti nepropadají.

Mezi ostatními kraji je na tom Praha ještě dobře a se dvěma procenty se pohybuje na druhém místě za Zlínem. Nejvíce dětí nedodělá základku na Ústecku.

Čtěte také: Pražská výstava představí vývoj školních budov od roku 1774