Jak jste se dostal k založení netradičního projektu?

První pražský babybox je zároveň prvním českým a byl zřízen v Praze v Hloubětíně na mezinárodní den dětí, tedy 1. června, a to roku 2005. Byl to projev osobní odvahy Petra Píchy, primáře a spoluvlastníka GynCentra, kde je babybox umístěn. Celá myšlenka byla můj osobní nápad, je to už taková záležitost lidská, nebylo třeba se nikde inspirovat. O tom, že se odkládají děti, se ví všeobecně a děje se to od nepaměti. Rozdíl je v tom, že tohle je technicky sofistikovaný přístroj.

Jak se vyrovnáváte s protiargumenty, které například říkají, že dítě má právo znát své rodiče?

Babyboxy nyní prošlo 146 dětí, tedy takové množství dětí nezná svůj původ. Podle mého názoru v celých Čechách nezná svůj původ tisíce dětí. Jsou to případy, kdy matka do rodného listu neuvede jméno otce nebo uvede jiného. Probíhají anonymní porody, které pak někdo získá do adopce a podobně. Zřejmě tím narážíte na Úmluvu o právech dítěte, tam ale je, že dítě má znát svůj původ, pakliže je to možné.

A co argument, že se tím poskytují lepší podmínky pro utajený porod doma, čímž je ohrožená matka i dítě?

Matky rodí doma, i když nechtějí své dítě odložit. Já je k tomu určitě nemotivuji. To by bylo postavené na hlavu, kdybychom tvrdili, že existence něčeho motivuje k něčemu. To je stejné, jako kdybychom řekli, že existence popelnic motivuje k tomu, abychom do nich odložili dítě.

V souvislosti s „babyboxovými" dětmi se často uvádí přídavné jméno zachráněný, máte pocit, že děti zachraňujete?

Určitě ne, nikdy neříkám, že jsem dítě zachránil. Používám jiná slovesa, například že jim babybox umožnil vstoupit do nového života.

V Praze jsou nyní tři babyboxy, není to málo?

Myslím, že je to dostačující počet. Momentálně mám spíše povinnost k ostatním okresním městům. Chtěl bych, aby byl babybox ve všech větších městech. Chybí například v Berouně, Lounech, ve Vsetíně a podobně. Celkově mám minimálně deset míst, kde bych chtěl babybox zřídit.

Takže nemáte v plánu umisťovat babyboxy na další místa po Praze?

Pokud by někdo projevil zájem, bránit se určitě nebudu. Vůle se objevila například na Praze 5. Babyboxy jsou ale pro ženy s morálkou. Pokud žena nějakou má, dítě doveze tam, kde je babybox umístěn. Když to ale takhle nechce udělat, neodnese ho tam, i když ho bude mít před domem. Jedná se spíše o předávací stanici, zjednodušuje se tím úřednický proces, dítě je takzvaně právně volné.

Vzpomenete si na nějaký konkrétní pražský příběh?

Pamatuji si například, jak doktor Novák stál na klinice u okna v Hloubětíně a kouřil cigaretu. Uviděl muže na kole, jak veze balíček na zádech. Když muž odjížděl už bez balíčku, spustil se signál, že v babyboxu je dítě. Típnul tedy cigaretu a šel se o něj postarat. Jednalo se tehdy o už čtvrté dítě rodiny, která o něj nedokázala pečovat.

Sledujete nadále osudy dětí?

V malém množství, měl jsem takovou ambici, ale je to příliš časově náročné, to už bych nedělal nic jiného. Některé rodiny se mi hlásí, posílají mi fotky a podobně. Některé sleduji a navštěvuji sám. Za jednou holčičkou jezdím pravidelně do Pardubic, už je to ale velká holka.

Čtěte také: Zatím poslední v babyboxu byla Maruška