Fakt, že zájem studentů o vzdělávání v zahraničí stagnuje, potvrdila Pražskému deníku Univerzita Karlova. Její mluvčí Petr Podzimek odhaduje, že je to zapříčiněno slabšími populačními ročníky, vyšším podílem výjezdů na praktické, tedy nestudijní stáže Erasmus a také zhoršenou bezpečnostní situací ve světě.

Univerzita Karlova. Ilustrační foto.
Univerzita Karlova ocenila vynikajícího učitele a vzdělávací počin

Stále vede Německo

Země, které studenti upřednostňují, se ale prý nezměnily. „Vede Německo, za ním Francie a Španělsko. Velký zájem je stále o Velkou Británii. Tam nyní očekáváme výsledky jednání o brexitu, zatím ovšem Anglie projevuje zájem se programu dále účastnit,. I po jejím případném opuštění Evropské unie“ komentuje aktuální situaci Podzimek.

Spíše stagnaci hlásí také České vysoké učení technické. Nejvíce studentů do světa vysílá fakulta architektury, fakulta stavební a fakulta elektrotechnická. „Zájemci dávají přednost výjezdům spíše na univerzity mimo Evropu,“ říká koordinátorka programu Erasmus na ČVUT Dana Mrkvičková.

Ilustrační foto.
Vysoké školy se obávají, že hodnocení jejich výzkumu se nestihne

„Z evropských univerzit upřednostňují ty, na kterých mohou studovat v angličtině před těmi, kde je studium možné pouze v místním jazyce,“ dodává koordinátorka. Také podle dalších oslovených vysokých škol zájem studentů o Erasmus spíše stagnuje nebo hodně kolísá.

Roste zájem o nestudijní praktické stáže

Například Josef Beránek z České zemědělské univerzity vysvětluje, že naopak roste zájem právě o nestudijní praktické stáže v zahraničí, na které je možné vyjet i během letních prázdnin a zároveň si přivydělat.

„Je také znát, že studenti začali upřednostňovat kratší pobyty do dvou měsíců, které jsou spojené s přípravou jejich kvalifikačních prací,“ uvedl. „Vyjíždějící studenti také začali objevovat nové země jako Slovensko nebo Island, který se stal velmi populárním,“ doplnil Beránek s tím, že větší zájem o výjezdy je u ekonomických, manažerských a sociálně vědně orientovaných programů.

Pomník Milady Horákové.
Pomník Milady Horákové se rozsvítil. Jako projev úcty k této výjimečné ženě

Vysoká škola ekonomická v Praze vyšle ročně díky Erasmus na studium a pracovní stáže kolem pěti set studentů. „Největší zájem o výjezdy je logicky mezi studenty fakulty mezinárodních vztahů, kteří zároveň ke svým jazykovým znalostem využívají i nabídky studia v jiných jazycích než jen v angličtině,“ vysvětlila Pražskému deníku vedoucí Oddělení zahraničních styků na VŠE Dana Brázdová.

Další možnosti díky partnerským školám

Kromě klasického programu Erasmus se většina škol zapojuje i do dalších projektů. Například Česká zemědělská univerzita nabízí svým studentům možnost vycestovat i do jihovýchodní Asie nebo Latinské Ameriky.

„Máme také projekty české rozvojové agentury v Kambodži, Gruzii, Etiopii a svého času jsme nabízeli i cesty do destinací jako je Afghánistán nebo Irák,“ konstatoval Josef Beránek.

Ilustrační foto.
Metro z Muzea na Kačerov do neděle nepojede

Také Vysoká škola ekonomická posílá téměř čtyřicet procent studentů do zámoří díky bilaterálním smlouvám s partnerskými školami.

„Každoročně tak vyšleme celkem tisícovku studentů, kteří mají možnost semestr bezplatně studovat na prestižních zahraničních univerzitách,“ říká Dana Brázdová. Aktuálně tak mohou jejich studenti vycestovat do více než padesáti zemí světa.

Erasmus na pražských vysokých školách v číslech.Zdroj: Andrea Grubnerová, Jakub Rusek