Pro zahrádkáře se však blýská na lepší časy: Praha se chce zaměřit na to, aby měli větší jistotu. Zahrádkaření totiž čím dál víc láká i mladší generace, a to jak v osadách, tak v komunitních zahradách v samém centru města.

Nové osady by měl řešit územní plán

„Zahrádkářskými koloniemi se zabývám už více let, protože sdílím přesvědčení, že do města patří. Nabízejí napříč generacemi volnočasovou aktivitu, která je dostupná téměř všem a město moc nestojí," uvedla náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská. Zahrádky jsou podle ní plícemi Prahy, které nezatěžují veřejnou kasu.

Kolínská by se proto chtěla zaměřit na to, aby nájemci osad, které jsou většinou na městských pozemcích, měli v budoucnu lepší podmínky. A aby město vyhradilo další lokality, kde by mohly nové zahrádky vzniknout.

close Zahrádkáři v Praze. Infografika info Zdroj: Redakce zoom_in

„Od nového územního plánu očekávám, že najde území vhodná pro tyto účely. Myslím si také , že by město mělo podporovat i komunitní zahrady," uvedla náměstkyně. Prý se již zasazuje o to, aby zahrádkáři dostávali od magistrátu výhodnější smlouvy.

Poptávka převyšuje nabídku

Podle údajů Českého svazu zahrádkářů, který sdružuje zhruba polovinu osad v Praze, za posledních dvacet let klesl počet registrovaných zahrádkářů v hlavním městě z osmnácti na osm tisíc.

Z velké části je to dáno stárnutím zahrádkaří nejčastěji lidé v důchodu. Po vzoru Německa nebo Dánska ale i v Praze začínají tuto činnost znovu objevovat mladší generace, zejména rodiny s dětmi. A poptávka roste.

V Písnici by mohla vzniknout zahrádkářská osada

„V současné době registrujeme zvýšený zájem generace čtyřicátníků, kteří se již usadili a hledají vhodné aktivity pro své děti. Poptávka po zahrádce tak zejména ve velkých městech značně převyšuje nabídku," popsala mluvčí zahrádkářského svazu Zdeňka Jankovičová s tím, že v poslední době registrují i nabídky od soukromníků, kteří by rádi své pozemky nabídli pro účel zahrádkaření.

„V případě vstřícnosti pražských politiků by tak mohla vzniknout nová zahrádková osada například v Písnici v Praze 4," doplnila.

Zahrádky mohou být tam, kde se parky nevyplatí

V minulosti se proti osadám ze strany některých komunálních politiků objevoval argument, že jsou přístupné jenom vybraným lidem a pozemky by byly lépe využité jako parky.

Podle Michala Křivohlávka ze sdružení Arnika, který se zabývá územním plánováním v Praze, je však v metropoli dostatek místa, aby vedle sebe mohly existovat obě formy prospěšné zeleně.

„Existuje určitá hranice, kolik parků si město může dovolit a kolik jich vlastně je potřeba. Kolize může nastat, ale mělo by se to řešit případ od případu, co se kam více hodí," míní.

Vstřícnost by podle něj měla fungovat jak ze strany města, tak samotných kolonií. Některé jsou totiž oplocené a pro veřejnost zcela nepřístupné.

Čtěte také: Náměstí na Balabence se změnilo v park se dvěma hřišti