Magistrát informoval o tom, že v posledním červencovém týdnu dokončil mapování zahrádkářských osad v hlavním městě. Česká zemědělská univerzita (ČZU) v Aktualizaci generelu poukazuje na vzrůstající poptávku po městském zahrádkaření a nastiňuje srovnání s evropskými trendy vývoje.

Podle akademiků by měla Praha bránit redukci zahrádkářských kolonií a hledat naopak místa pro nové. Navíc ČZU doporučila pražským politikům, aby tato speciální místa více ochránil územní plán. 

V platném územním plánu se 80 procent plochy osad Českého zahrádkářského svazu nachází v nezastavitelném území. V návrhu Metropolitního plánu je to ovšem pouze 20 procent. „Podám proto připomínku, aby osady zůstaly v kategorii nezastavitelného území,“ uvedla radní Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice), v jejíž gesci je právě i připravovaný Metropolitní plán.

Návrh rozporuplného návrhu z dílny Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR) přiznává kategorii plochy „Zahrádková osada, rekreační zahrada“ celkem 64 procentům funkčních osad, dalším 11 procentům ji přiznává v menší než současné rozloze. S téměř čtvrtinou funkčních svazových osad Metropolitní plán vůbec nepočítá a navrhuje zde jiné využití. 

Podle dokumentu, který vypracovala ČZU, je na území hlavního města celkem 199 osad, z čehož 119 patří Českému zahrádkářskému svazu, zbylé kolonie nejsou často plně funkční a svaz je neregistruje. Zpracovatelé vyjmenovávají rovněž hlavní přínosy zahrádkářských osad pro město a poskytli rovněž výsledky dotazníku mezi samotnými zahrádkáři.

"Celá společnost, profituje z existence zahrádkových osad. Je třeba, aby povědomí o jejich přínosech bylo všeobecně známé, a vědělo se, jak je třeba zahrádky do budoucna zajistit a zlepšit, abychom zaručili jejich zachování pro radost a užitek dalším generacím," zní moto z úvodu. "Informace z generelu ukazují, že zahrádkářské osady je potřeba aktivně chránit," souhlasí pražská radní Kolínská.