Na to, aby si lidé v Praze mohli pořídit vlastní bydlení v novém bytě o výměře 70 metrů čtverečních, tedy nikterak prostorově velkorysé 3+kk, které je vhodné maximálně pro tří – až čtyřčlennou rodinu, je třeba až 16 průměrných ročních hrubých mezd. V podobném duchu hovoří i Flat Zone Index, z něhož vyplývá, že lidé si za svůj hrubý roční plat mohou nyní v metropoli koupit cca 3,75 metru čtverečního bytu, ve středních Čechách pak 4,83. Tedy takovou nevelkou předsíňku…
Když čtyřicet metrů nestačí
„Z dlouhodobých analýz prodejů na rezidenčním developerském trhu víme, že byt pro vlastní bydlení si nejčastěji kupují lidé ve věku 34 až 44 let, kteří mnohdy mají alespoň jedno dítě. A právě jim se vyhlídky na koupi bytu výrazně zhoršily,” říká Pavel Linha z analytického oddělení JRD Group.
„Je proto zřejmé, že snížená dostupnost volných a cenově přijatelných bytů výrazně zrychlí poptávku po nájemním bydlení, která dosud byla mnohem slabší než v zemích západní Evropy. K rozvoji tohoto trendu navíc přispívají i přísné podmínky na tuzemském hypotečním trhu a zdražování úrokových sazeb úvěrů na bydlení. Měsíční náklady na hypoteční úvěr při pořízení průměrného pražského bytu totiž aktuálně převyšují měsíční nájemné u stejné jednotky o 17 procent,” dodává Linha.
To, že poptávka po pronájmech je nyní mimořádně vysoká, a to i z důvodu války na Ukrajině, potvrzuje Helena Hyánková, zástupkyně ředitele komerčních projektů společnosti PSN: „V současnosti nemáme volný ani jeden byt do nájmu, a pokud se náhodou nějaký uvolní, okamžitě se pronajme. Srovnám-li to s minulostí, dříve byt vydržel v nabídce i měsíc, teď je to maximálně týden, ale spíš jen několik dní.”
Podle odhadu analytického oddělení skupiny JRD odpovídá současná velikost poptávky po nájemním bydlení na pražském trhu až jedné čtvrtině počtu obyvatel metropole: zájem o něj tedy má až 340 830 lidí. Nejpočetnější skupinu tvoří lidé v studentském věku (41 procent), menší zastoupení pak mají singles a mladé páry (20 procent), rodiny s dětmi (15 prpcent), starší páry s dospělými potomky (13 procent) a kvalifikovaní zahraniční pracovníci (11 procent).
A právě na nájemce z řad studentů, singles a mladých párů cílí velcí investoři, kteří projekty s nájemním bydlením v hlavním městě budují. V jejich projektech proto významný podíl bytů často tvoří ty malometrážní. “Tyto jednotky jsou však určeny spíš ke krátkodobějšímu bydlení, a proto se lze obávat, zda zvyšující se poptávku po nájemním bydlení ze strany zmíněné věkové skupiny 34+ dokáže trh plný malých investičních bytů uspokojit,” upozorňuje Linha.
Na cenovou špici míří Sedmička
Ačkoli ceny bytů v Praze a většině krajských měst v posledních dvou letech rostly velmi dynamicky, v jednotlivých regionech jsou patrné značné rozdíly. Situace je dána nejen obecným růstem trhu, ale v posledních letech se projevoval i zvýšený investiční zájem o byty, uvádí analýza nabídky nájmů prezentovaných na realitních portálech ke květnu roku 2022, kterou zpracovala společnost Deloitte.
Podle ní se ale nejednalo o velké investiční společnosti, ale o drobné investory z řad fyzických osob, kteří v době covidu a v období levných hypoték nechtěli v bankách držet větší objem finančních prostředků a byty považovali za vhodnou konzervativní investici.
Na pražském nájemním trhu bylo podle společnosti Deloitte v letošních prvních čtyřech měsících možné pozorovat nárůst cen nájmů ve většině městských obvodů. A nelze předpokládat, že se tento trend změní. Naopak – zvyšující se poptávka mívá za následek další růst cen…
V dubnu Praha 1 s 385 Kč/m2 vystřídala na pozici nejdražšího obvodu Prahu 2 (367 Kč/m2). Nejvyšší meziměsíční nárůst pak zaznamenala Praha 7 se změnou ve výši 4,3 procent.
Z pohledu rozložení inzerátů stažených z realitních portálů v rámci Prahy se nejvíce inzerovaných bytů stále nachází v Praze 5 a Praze 4, tedy v obvodech s největším bytovým fondem.
Cenová hladina nabídky nájemního bydlení v dubnu 2022 a její meziměsíční změna
Městský obvod | cena v Kč/m2 | Meziměsíční změna v procentech |
Praha 1 | 385 | +1,3 |
Praha 2 | 368 | -6,6 |
Praha 3 | 346 | +1,4 |
Praha 4 | 306 | +4,2 |
Praha 5 | 331 | -0,9 |
Praha 6 | 301 | -3,3 |
Praha 7 | 357 | +4,3 |
Praha 8 | 320 | +0,5 |
Praha 9 | 317 | +3,9 |
Praha 10 | 301 | +3,4 |
Zdroj: Deloitte, dělení na deset pražských správních obvodů