Královská zahrada vznikla v roce 1534 pro Ferdinanda I. a o její další rozkvět se zasloužil především císař Rudolf II. Byl to on, kdo se postaral o to, že tulipány rozkvetly poprvé na území Evropy v Praze, dávno před tím, než se dostaly do Holandska. Císař dbal na to, aby se zahrada mohla chlubit exotickými rostlinami a botanickými raritami. V oranžérii se proto pěstovaly citrusy, fíky, mandle.

První pražská zoo

Císař také v zahradě choval lvy jako symbol královské moci. Jednoho dostal od tureckého sultána a traduje se, že vztah šelmy a císaře byl tak silný, že pár dní po skonu zvířete zemřel i Rudolf. Dnešní Lví dvůr, kde je restaurace a skleníky, byl vlastně první pražskou zoo. A nebyli tam jen lvi, ale i medvědi a vlci. Zahrada měla být také místem pro zábavu dvora.

Královským zahradám, zejména pak Rajské a Na Valech, vtiskl výraznou podobu architekt Josip Plečnik ve dvacátých letech minulého století. Na Rajskou navazuje zahrada Na Valech, do níž se sestupuje i ze třetího nádvoří Plečnikovým schodištěm. V zahradách jsou altány, vyhlídky, kašny.

Zatímco Královské zahrady mohou návštěvníci procházet bez placení, v navazujících terasových palácových zahradách na jižním svahu se platit musí. Dospělí 79 korun, děti o 30 korun méně.

Tyto zahrady, které tvoří Ledeburská, Malá a Velká Pálffyovská, Kolowratská a Malá Fürstenberská,máv pronájmu společnost PS Holding. V Ledeburské pořádá různé kulturní a společenské akce. Šestá terasovitá zahrada, Velká Fürstenberská, v současné době prochází rozsáhlou rekonstrukcí a zpřístupněna bude až v příští sezoně.