„Od počátku říkáme, že pokud má dojít na konkrétní úpravy, které by mohly ovlivnit dopravu, tak chceme vědět, jaké budou jejich následky,“ uvedl nedávno Patrik Nacher, zastupitel a místopředseda klubu ANO. Podle zástupců spolků jsou ale obavy mylné.

O humanizaci magistrály se hovoří řadu let 

„Jedná se o harmonogram prvotních opatření, pro která je v podkladové studii ateliéru Gehl výslovně uvedeno zlepšení prostředí pro chodce bez zasahování do dopravní kapacity,“ píše se mimo jiné v otevřeném dopise. Navrhované změny by tak podle spolků měly naprosto mizivý dopad na stav dopravy.

„Naproti tomu budou mít významné přínosy pro obyvatele a návštěvníky Prahy pohybující se v centru Prahy pěšky, výrazně přispějí ke zlepšení pobytových kvalit dotčeného území,“ stojí v dopise. O tzv. humanizaci okolí magistrály se hovoří už řadu let. Původně měla být zahájená se zprovozněním tunelu Blanka.

Přes sto tisíc pěších 

„Magistrála poškozuje hlukem a smogem kvalitu života v Praze. Vedení města, které zmírnění automobilové dopravy v centru deklaruje jako jednu ze svých priorit, na ní však dnes odmítá zřídit byť jen několik nových přechodů. Co méně by veřejnost mohla chtít?“ připomněla Anna Vinklárová z Klubu Za starou Prahu. Představitelé spolků žádají, aby se zastupitelé na čtvrtečním jednání zabývali zklidněním okolí magistrály.

„Magistrálou denně prochází přes 100 000 pěších, aut jí projede pouze 80 000 za den. Prioritou tedy mají být úpravy chodníků a doplnění přechodů tak, aby se z magistrály stal významný pražský bulvár,“ doplnila Yvette Vašourková z Centre for Central European Architecture.

Drobná opatření 

Pod dopis se podepsala řada pražských uskupení, jako je Auto*Mat, Arnika, iniciativa Libeňský most nebourat, nerozšiřovat, CCEA Centre for Central European Architecture, Pražské matky či například spolek Holešovičky pro lidi.

„Již od počátku devadesátých let usilujeme o změnu magistrály z bariéry roztínající historické město ve dví v komunikaci v původním významu toho slova. Navrhovaná drobná opatření mohou být jedním z prvních kroků v tomto směru,“ připomněla Jarmila Johnová z Pražských matek. Původně radou schválený harmonogram se týká tříkilometrového úseku Severojižní magistrály mezi Hlávkovým a Nuselským mostem.

Změny v okolí muzea a I. P. Pavlova

Mezi hlavní plány patří nový mobiliář, přechody a chodníky či orientační systém pro lepší pohyb a orientaci chodců. Nejvíce viditelné úpravy mohou Pražané čekat v okolí náměstí I. P. Pavlova a mezi budovami Národního muzea.

Chystá se také úprava světelné signalizace tak, aby se zlepšila plynulost automobilové dopravy. „Na své si přijdou i cyklisté, kteří se můžou těšit na lepší značení a bezpečnější přejezdy,“ popsal Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje, který má proměnu magistrály na starosti. Část opatření by se měla začít uskutečňovat už v tomto roce, a to v létě a na podzim.