Ve čtvrtek jsme byli svědky, jak toho lze docílit docela snadno. Když mají všichni žáci v lavicích tablety a na centrální obrazovce se objevují jejich mylné geografické pokusy, vyvolává to nejen smích, ale také pocit studu. A ten možná způsobí, že všichni prváci z 1. C Gymnázia U Libeňského zámku v Praze 8 budou napříště vědět, kam na mapu zanést tečku označující Brno.

Právě zeměpis patří k předmětům, které se na této střední škole od letošního roku budou přednášet i pomocí tabletů. Stejně jako biologie. Ve chvíli, kdy lektorka Eva Greblerová z neziskové organizace EDULAB ukazuje, jak může výuku obohatit materiál s 3D aplikací, tají se až dech. Učebnou se totiž rozezní tlukot srdce a na obrazovkách mohou studenti sledovat jeho tep, funkci aorty a srdečních chlopní. Plně tady platí, že lépe je jednou vidět než stokrát slyšet.

Učí se i kantoři

„Nově pojatému výkladu se samozřejmě učíme, vlastně se díky tomu dostáváme ve znalostech informačních technologií na úroveň našich žáků," říká Petra Červenská, učitelka chemie a němčiny, která má projekt Škola dotykem na gymnáziu na starosti.

Zapojení Libeňských do tohoto experimentu je netypickým dárkem ke 100. výročí založení školy, kterou absolvoval například básník František Hrubín. Je jednou z dvanácti 
v celém Česku, které přijaly nabídku organizace EDULAB a společnosti Samsung na vybavení jedné třídy tablety.

„Víme, že úkolem dnešní školy je naučit děti mluvenému, písemnému, ale také elektronickému projevu," uvedl František Kosina, ředitel gymnázia. Vzápětí dodává, že žádná technická pomůcka nemůže nahradit osobnost pedagoga, jeho výklad a vedení žáků. „Tablet je jen nástroj 
k efektivnějšímu pojetí výuky a zvýšení motivace žáků," soudí ve shodě s ministrem školství Marcelem Chládkem ředitel Kosina.

V tomto ohledu se může opřít o roční zkušenosti ze Slovenska, kde projekt Škola dotykem slaví velké úspěchy. Zájem o proškolení tu projevují stovky pedagogů, tablety podporuje i současný šéf resortu školství SR.

Větší motivace

Nezávislá hodnotící studie dvanáctiměsíčního výzkumu přinesla zajímavé výsledky. „S výjimkou matematiky ve všech kategoriích mírně stoupla úroveň vlastního vnímání školské úspěšnosti ze strany žáků. Nejvýznamnější to bylo ve všeobecných schopnostech a čtení," řekl její autor, psycholog Radomír Masaryk.

Žáci z prvního ročníku libeňského gymnázia si s inovativní technikou rozumějí naprosto bezproblémově. „Je to fajn, baví nás to a s učiteli najednou daleko víc spolupracujeme, už si jen nezapisujeme do sešitů, co říkají," shodně oceňují novinku žákyně Lada Soudková a Pavlína Inemanová.

Tablety žáci využívají jen ve škole, přes noc se nabíjejí, aby vydržely celý vyučovací den. Po ročním projektu je Samsung daruje škole pro další využití. Učební aplikace si mohou kantoři stahovat z výukových portálů, nebo je sami vytváří.

A protože je to hodně práce navíc, dostanou, jak slíbil jejich ředitel, i odpovídající finanční odměnu. „Chci podporovat pedagogy, kteří jdou s dobou a dávají škole víc, než musejí," řekl Deníku František Kosina.

Ředitel neziskové organizace EDUkační LABoratoř na Slovensku Ján Machaj:

Tablety pomáhají týmové spolupráci a lepší komunikaci

close Zahájení výzkumnému projektu Škola dotykem se konalo ve středu 24. září 2014 v pražském Gymnáziu u Libeňského zámku. V rámci tohoto projektu dvanáct škol z České republiky otestuje v praxi vyučování pomocí tabletů a dotykových obrazovek. zoom_in Na Slovensku jsou ve využívání tabletů ve výuce 
o krok dál než v Česku. O nový výukový prvek je tam velký zájem, na školení se hlásí stovky pedagogů a do projektu Škola dotykem se zapojily stovky škol. Na roční zkušenosti s ním se Deník ptal generálního ředitele slovenského EDULABu Jána Machaje.

Pokud by se tablety měly využívat jen jako vylepšené učebnice, asi by to nemělo příliš velký smysl. Co podle vás dělá z této pomůcky skutečně kreativní prvek ve výuce, který ji posouvá kvalitativně výš?

Na Slovensku jsme během roku byli svědky několika funkčních modelů, v nichž se výuka skutečně dostala díky tabletům úplně jinam než 
v běžných hodinách. Měli jsme například matematiku, při níž se každý žák zabýval jinou činností, jeden měřil 
a průměroval délky, druhý zapisoval hodnoty do tabulky, kterou sdílel s ostatními dětmi, další dělal fotodokumentaci a poslední shrnul zadanou úlohu. Během několika minut tak dali dohromady materiál se spoustou informací, který by jinak samostatně nevznikl. Každý žák vytvořil jednu část uceleného projektu pomocí virtuálního zařízení čili udělali ho v tzv. cloudu (externí úložiště dat). Ten si pak žáci mohli posílat, sdílet ho. Takovouto komunikací přes internet se rozvinul úplně nový typ spolupráce mezi třídami i školami.

Díky nové technice se tedy podle vás rozvíjejí i schopnosti, které pak zaměstnavatelé po absolventech požadují, týmová kooperace, rychlá reakce, tvůrčí postupy?

Určitě, děti se učí nejen digitální zručnosti, ale také vzájemné komunikaci a týmové práci, což jsou nesmírně důležité dovednosti pro jejich budoucí uplatnění. Oni nebudou v zaměstnání působit jako ve škole, kde samostatně píšou, odpovídají u tabule nebo doma dělají úkoly. V zaměstnání musí fungovat jako součást kolektivu.

Projekt Škola dotykem měl na Slovensku velkou odezvu. Co teď bude dál? Řekl vám třeba ministr školství, že je jeho cílem dostat tablety do každé školy?

Záštitu nad projektem měl digitální lídr SR a státní tajemník ministerstva financí Peter Pellegrini, který je nyní ministrem školství. 
K uplatňování nových technologií na školách má tudíž velmi kladný vztah, zúčastní se i naší druhé velké konference v Popradu. Na Slovensku teď byla tisícovka základních a středních škol vybavena tablety. Rádi jim předáme zkušenosti z ročního experimentu.