Sedmnáct metrů vysoký javor stříbrný s průměrem kmenu 3,8 metru je starý více než 90 let, zachycen je už na fotografiích ze třicátých let. Petici za jeho záchranu podepsalo téměř čtyři a půl tisíce lidí. Mezi signatáři byly různé instituce z okolí – například Činohra Národního divadla, AMU nebo Divadlo Na Zábradlí. Dřevinu se nakonec sice podařilo zachránit, ale vyžádá si to svou cenu.

Vyplývá to ze slov starosty Prahy 1 Petra Hejmy (STAN). Ten zároveň ujistil, že započaté práce na revitalizaci chce dokončit. „Rozhodli jsme se dát stromu šanci. Neuvědomili jsme si, co to způsobí za problémy. Jen zastavení stavby stojí přes 100 tisíc korun měsíčně, vše se teď vyčísluje a konečnou částku nechci zatím ani říkat,“ sdělil.

Kvůli úpravám projektu pravděpodobně nevznikne kašna, která byla zakreslená v původní verzi. Strom se totiž měl pokácet a zasypané čapadlo zprůchodnit k řece. Kašna se měla zásobovat vodou z retenční nádrže, která měla být umístěna pod zemí právě v místě stromu.

„Vše se ale musí přeprojektovat včetně přeložky sítí. Stavba nám stojí. Chtěli bychom to udělat v rámci stávajícího stavebního povolení, abychom nemuseli všechna povolení znovu vyběhávat,“ řekl starosta.

Varianta krtinec neprošla

Vedení Prahy 1 kvůli změně projektu musí absolvovat jednání s okolními obyvateli. Postupně se na radnici vystřídají zástupci 50 společenství vlastníků jednotek. „Velmi mě překvapuje lítost od řady z nich, že se projekt nerealizoval a nebude v první fázi umožněna rekonstrukce podchodu,“ podotkl Hejma.

Strom se stal předmětem politických bojů v centrální městské části i na magistrátu. Náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček (TOP 09) navrhoval takzvanou variantu krtinec, kdy by se terén snížil až na úroveň tunelu, strom přihrnul zeminou a zároveň by se vyhrabalo čapadlo. To se však ukázalo jako nemožné.

Podle nových plánů se čapadlo vyhrabe ze strany od řeky jen do tří čtvrtin, zpřístupněno bude podobně jako kobka na náplavce u Výtoně. Na pochozí molo s náplavkou se bude chodit po schodech stejně jako na náplavku u Hollaru. Poté, co strom přirozeným způsobem odumře, se teprve čapadlo zprůchodní.

Vodní scéna čapadlo

V kobce by se podle Hejmy mohly konat kulturní akce. „Mohli bychom prostor nazvat Vodní scéna čapadlo, pořádat by se tam mohly mikrokoncerty pro dvacet až třicet lidí,“ přeje si.

Při výkopových pracích v lokalitě archeologové objevili podle údajů z muzea hlavního města část průjezdu s patkou portálu a dlažbou z poloviny 14. století. Ten je ukryt skoro čtyři metry pod zemí. Ve hře byla možnost částečně jej odkrýt, přikrýt sklem a nasvítit, aby byl shora vidět. Archeologové jej však po dokumentaci zakonzervují. Terén plácku se totiž kdysi nacházel na úrovni Vltavy.