Kontrakt uzavřený v roce 1994 vyprší za tři roky a pochybnost nad tímto krokem dosluhující pražské koalice vyjadřují nejen zástupci francouzského reklamního gigantu, ale i někteří odborníci na urbanismus a architekturu.
 
„Máme pocit, že to, co se připravuje, je šité na míru reklamní společnosti BigBoard, která má vazby na hnutí ANO,“ uvedl ředitel české pobočky JCDecaux Pavel Slabý.

Firmě, která v Praze vybudovala necelou tisícovku přístřešků u zastávek i s reklamními plochami k pronájmu, podle Slabého nevadí samotný fakt neprodloužení smlouvy, ale údajná netransparentnost chystaného koncesního řízení na příštího provozovatele a nejspíš i spolutvůrce městského mobiliáře. Vyhlášení řízení si dala za úkol Rada spolu s rozhodnutím o konci kontraktu s JCDecaux.

Piráti záměr kritizují

Veřejná část příslušného tisku sestává z několika vět, neveřejná důvodová zpráva ale už podle opozičních Pirátů stanovuje parametry soutěže. „Zpráva doporučuje mimo jiné dvojnásobek reklamních citylightů, tedy navýšení na víc než dva tisíce. Město by zároveň mělo z reklamního zisku dostávat od investora oproti dnešku dvojnásobný podíl. Místo necelých patnácti milionů třicet,“ přiblížil plány města zastupitel Viktor Mahrik (Piráti).

Připravovaná soutěž podle něj na první pohled celkově nepůsobí důvěryhodně. „Obrovskou zakázku za čtyři miliardy rozpracovali tři nebo čtyři úředníci, mezi nimi i nedávno nechvalně proslulý Ivo Mates,“ upozornil Mahrik. Mates ukončil pracovní poměr na magistrátním Odboru hospodaření s majetkem poté, co vyšlo najevo, že používal služební vůz od firmy spojené s BigBoardem. 

Vedení magistrátu označuje zmíněné výtky za kampaň reklamního giganta, který se obává o lukrativní zakázku, uzavřenou za velmi výhodných podmínek v minulém století. „Kroky společnosti JCDecaux jsou pouhým směšným záchvatem vzhledem ke končící smlouvě, kvůli které společnost jen kope kolem sebe. Praha rozhodně nic kvapně nepřipravuje a žádná pravidla výběrového řízení nejsou schválená,“ reagoval mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Cena důležitější než podoba?

Kritici nicméně městu vyčítají, že „staví dům od střechy“, že připravuje zásadní soutěž bez veřejné diskuze o celkové koncepci a budoucí podobě mobiliáře. „Zakázka výrazně ovlivní tvář města v příštích dvaceti letech. Ještě před vyhlášením by tomu slušela debata s městskými částmi, odborníky i širší veřejností například o tom, kolik reklamy má město mít. Spíš než kvantitu mám ale na mysli umístění, podobu té reklamy apod.,“ komentoval spor uznávaný architekt Patrik Kotas.

Jeho kolega architekt David Damaška připojil výhrady k přístupu metropole. „Praha plánuje soutěž, kde bude rozhodujícím kritériem cena. Důležitější by ale mělo být zadání, podoba budoucího mobiliáře,“ prohlásil Damaška.

Podle mluvčího Hofmana má ale nezveřejnění podkladů k soutěži smysl. „Důvodová zpráva slouží jako podklad pro vznik koncese jakožto obchodního rozhodnutí. Bylo by tedy pro město nevýhodné ji uveřejňovat,“ konstatoval Hofman, který zároveň odmítá spekulace, že bude chtít koalice prosadit zakázku ještě před říjnovými volbami.

„Rada zatím schválila pouze princip. Samotné vyhlášení soutěže musí schválit zastupitelstvo až poté, co budou k dispozici další odborné podklady, které se nyní připravují. Jedná se rozhodně o horizont několika měsíců.“

Lavičky a koše s moderním designem

V příštích letech se každopádně postupně promění odpadkové koše a lavičky. Městský Institut plánování a rozvoje (IPR) loni vybral návrh na jejich jednotný design, který by měl být estetickým pokrokem oproti současnému stavu s desítkami různých typů. IPR zároveň připravuje soutěž na design přístřešků zastávek a zábradlí.

Podle architekta Kotase by měla Praha následovat světové trendy v mobiliáři, do kterých se stále víc promítají moderní technologie. Jde třeba o digitální panely s časy odjezdů tramvají. „Trendem je ale i určitý návrat od univerzálních mustrů k lokálnímu designu. Praha v tom se svými secesně laděnými sloupy a hodinami od kolegy Špačka z 90. let svým způsobem předběhla dobu. Máme proto na co navazovat,“ zdůraznil Kotas.